Nejhorší způsoby, jak řešit konflikt ve vztahu: výčitky, hysterie, tichá domácnost. Takhle se nikdy nedomluvíte!

Asi v každém vztahu někdy dojde k hádce. A pokud probíhá v souladu s pravidly slušného a respektujícího chování a vzejde z ní kompromis či dohoda, je to pro vztah posilující: potrénovali jste komunikaci, uvolnili frustraci, našli řešení. Jak na to, aby hádka dopadla dobře? Vyhněte se největším chybám. Tohle je šest nejčastějších způsobů řešení konfliktů, které vůbec nefungují!

Nevíte, co říct, a došly vám argumenty? Tak se urazíte. Protestně mlčíte, na partnera nereagujete, maximálně po něm občas šlehnete nepříjemným pohledem. Výsledek? Dusná atmosféra, v níž se nikdo necítí dobře, a navíc – spor rozhodně nikam nezmizí. Tomu se říká peklo jménem tichá domácnost.

Od hovorů o tom, proč váš muž dnes přišel pozdě z práce, se dostanete k prohřeškům starým třeba i několik let. Věty typu „To je jako loni, když jsi nestihl Pepíčkovo školní představení“ váš problém opravdu nevyřeší. „Připomínání starých věcí jen zbytečně otravuje přítomnost. Za minulostí je potřeba udělat tlustou čáru a nezabývat se tím, co bylo,“ radí životní koučka Lenka Procházka.

Nepotřebujete cestovat v čase a vyčítat si staré křivdy, ale vyřešit současný, aktuální problém. Tím, že vytahujete další a další problémy, jen vše rozmělňujete a nemáte šanci se dohodnout.

Útočit na partnerovy city může chvilku fungovat, dlouhodobě se nevyplatí. Slzami, utrápenými pohledy a větami typu „Proč mi tak ubližuješ?“ nebo „To mi přece nesmíš dělat, už jen kvůli našim dětem!“ ho možná několikrát dostanete, kam potřebujete, ale spokojený nebude.

„Je to klasická manipulace, které je potřeba se bránit. Manipulátora poznáte podle dvou základních emocí, které ve vás vyvolává, a to je pocit viny a pocit strachu. V takovém vztahu se přestanete cítit dobře a dřív nebo později začnete hledat pohodu někde jinde,“ varuje Lenka Procházka.

Nekontrolovatelné vzlyky, křik, chytání se za hlavu, nesmyslné věty. Typická ukázka nevhodného chování, které nemá s řešením problému nic společného. „Jde o neznalost v partnerském vyjednávání. Takový člověk funguje podle dávno naučených vzorců, protože jinak to neumí. Nejčastěji se takto chovali jeho rodiče. Nechce být ‚hysterický‘, ale jinak to neumí,“ vysvětluje kouč partnerských vztahů Aleš Kalina.

Tímhle se opravdu nikdy nic nevyřeší, navíc i to je manipulace. Partner se buď poleká, začne vás nesmyslně utěšovat, na oko udělá, co chcete, ale uvnitř se bude užírat. Anebo se naštve a odejde, a váš spor zůstane viset ve vzduchu. A nikdy nezmizí.

Když ty odmítáš občas vynést odpadky, já ti přestanu žehlit košile. Máš pletky se sekretářkou, tak já sbalím trenéra tenisu. Oplácet stejnou měrou nemá ve vztahu význam, protože tím k již existujícímu problému jen přidáte další. K přetékajícímu koši na odpadky přibudou haldy zmačkaných košil, z jedné nevěry budou dvě. „Když si budou oplácet stejnou mincí, kam to povede? K tomu, že se budou společně smát a radovat? Anebo k dalším hádkám a odcizení?“ ptá se Lenka Procházka. Odpověď jistě znáte.

Na tohle jsou expertky především ženy. Je to stejné, jako když dítko odměníte za poslušnost lízátkem, partnerovi místo cukrovinky dopřejete trochu sexu. A když zlobil, má smůlu. Jenže tímhle se řítíte do pekel. Sex má být pro oba příjemnou součástí intimního života, není to forma odměny či trestu, je to součást vztahu, něco, co vás má sbližovat. Sex jako trest či odměna? Vztah tím odsuzujete k zániku

Nesouhlasím s tebou, ale to ještě neznamená, že tě zatracuju! Jak vést diskuse bez hádek a se ctí