Neodpovídá, nereaguje, prostě ho nezajímáte. Je ghosting jen obyčejná neslušnost, nebo je za tím víc?

Ti, kdo zkouší své štěstí na seznamkách, by mohli vyprávět. S někým si chvíli píšete, možná i sejdete, vypadá to slibně a najednou nic. Ticho po pěšině. Dotyčný bez vysvětlení přestane reagovat, neozývá se, neodpovídá. A vy se jen marně ptáte proč. Nebo možná už ani ne. Ghosting se tak zabydlel ve vztazích, že už to možná nikomu ani nepřijde. Což nic nemění na tom, že to leckdy bolí a možná stojí za to si říct, proč je tenhle novodobý fenomén stále tak rozšířený.

„Najít po čtyřicítce partnera je docela těžká disciplína,“ bilancuje třiačtyřicetiletá Věra, která po rozvodu nechtěla zůstat sama, a tak vyzkoušela několik online seznamek. „Když vyloučíte ty, co chtějí jen sex a pár těch, co se vlastně ani seznámit nechtějí, moc vhodných adeptů na výběr vám nezbyde,“ svěřuje se se svou zkušeností. „A když už se někdo najde a začne to vypadat trochu slibně, hrozně často se pak bez vysvětlení odmlčí, a to klidně i po pár schůzkách,“ říká s tím, že už si na to zvykla. A moc ji to nepřekvapuje. Dávno se přestala ptát proč.

„Ghosting často souvisí s tím, jak moc se dnes lidé bojí nepříjemných rozhovorů a snaží se vyhnout konfliktům,“ vysvětluje psychoterapeutka Daria Vasilieva z platformy Terapie.cz. S tím, že v online světě je jednodušší zmizet než něco vysvětlovat a jednoduše říct: „Nechci pokračovat“. „Spousta lidí si navíc vůbec není jistá, jak vztah slušně uzavřít,“ dodává Daria Vasilieva. Někdy je v pozadí nerozhodnost a potřeba nechat si otevřená vrátka, jindy přetížení nebo psychické potíže, kvůli kterým je udržování kontaktu náročné. Ať už je to ale záměrné, nebo ne, pro toho, kdo zůstane bez odpovědi, je to skoro vždycky traumatizující. „Odmítnutí samo o sobě může bolet, ale z psychologického hlediska bývá horší nejistota, protože chybí odůvodnění. Mozek pak přirozeně hledá vysvětlení, člověk se k situaci stále vrací a někdy začne tomu druhému přikládat ještě větší význam, než měl,“ říká psychoterapeutka.

Při povrchní známosti se taková situace ještě dá zvládnout, mnohem bolestnější je ale ve chvíli, kdy vztah trval déle a byl intenzivní. I v takovém případě je ale i pro vaše uzdravení lepší si uvědomit, že pátrat po příčině je ztráta času. A raději vzít situaci tak, jak je. „Ghosting většinou nevypovídá nic o vaší hodnotě, spíš o tom, jak (ne)umí druhý zacházet s hranicemi a konfliktem,“ upozorňuje Daria Vasilieva. A dodává, že vztah je volba dvou lidí, a když jeden přestane být přítomný, není vaším úkolem to ‚vytlačit silou‘. „Aby bylo možné jít dál, často stačí maximálně jeden klidný pokus o uzavření a zároveň si pro sebe stanovit jasnou hranici, dokdy budete čekat na srozumitelnou reakci,“ radí psychoterapeutka. A když odpověď nepřijde? Je v pořádku si to pro sebe uzavřít a soustředit svou energii na budoucnost.

Možná jste to ale vy, kdo má tendenci ze vztahů tiše mizet a nevíte co s tím. V tom případě zkuste trénovat krátké, jasné ukončení, které druhého nezraní, ale zároveň nedává žádnou naději na pokračování. Co říct? Třeba: „Děkuju, ale necítím to stejně. Nechci v tom pokračovat.“ Je to dospělé a ve výsledku pro obě strany mnohem méně zraňující než ticho. „Nikdo není dokonalý a většinu z nás nikdo neučil, jak se s lidmi dobře loučit, ale dá se to učit postupně a s respektem,“ uzavírá Daria Vasilieva.

5 vět, které byste svému partnerovi neměly nikdy říkat. Zní nevinně, ale jsou velmi toxické