Tchyně mě nemá ráda. Má smysl se snažit zavděčit, nebo raději omezit kontakt?

Nenechá na vás nit suchou, kritizuje váš styl oblékání, vaření i výchovy dětí. Každé setkání je provázeno napětím a vy už jste to vlastně vzdala. Nepřilévat olej do ohně se zdá jako jediná možná metoda, a tak jste smířená s tím, že vztahy s matkou vašeho muže a babičkou vašich dětí už dobré nikdy nebudou. Nebo se ještě dá něco dělat?

„Já se vážně snažila,“ svěřuje se osmatřicetiletá Jana se svou zkušeností. „Manželova maminka je ale hodně svéhlavá a má jasnou představu, co a jak má být. Včetně toho, jak má vypadat život jejího dospělého syna. A do tohoto vzorce já bohužel vůbec nezapadám,“ krčí rameny.

Po deseti letech, kdy se toužila své tchyni zavděčit, to vzdala. Nevídají se a na návštěvu k ní posílá muže s dětmi samotného. „Je to smutné, ale já už vyčerpala všechny možnosti,“ myslí si Jana.

>>> Babičky mají svá vnoučata raději než děti! Je to vědecky dokázané

„Být v kontaktu s někým, kdo nás odmítá, je těžké. Přirozenou reakcí na takovou situaci bývá právě snaha se zavděčit a přizpůsobit, abychom nepříjemným pocitům předešli. Taková strategie ale obvykle nefunguje dlouhodobě,“ vysvětluje psycholožka Julie Janošíková z platformy Terapie.cz. Výsledkem pak bývá stejně jako u Jany únava ze snahy o zlepšení a rezignace.

Úplné omezení vztahů s tchyní by ale měla být až opravdu krajní možnost – už s ohledem na děti, pro které je spor mezi jejich nejbližšími nesrozumitelný. A hlavně jde o naprosto špatný příklad a vzorec chování, které do sebe nasávají.

„Dítě pak vyrůstá v představě, že život je plný konfliktů, že je v pořádku nekomunikovat a že vztahy znamenají citový chlad a izolaci. Pokud se ale snažíte vztah napravit, získá cennou zkušenost,“ říká psychoterapeutka Olga Šerá. Rychle pochopí, že spolu lidé mohou dobře vycházet v dobrém, i když spolu třeba nesouhlasí.

„Užitečné je nejprve si zmapovat, co přesně v kontaktu s tchyní zažíváte a kde vztah naráží – zda jde o rozdílné hodnoty, potřebu kontroly, žárlivost apod.,“ doporučuje Julie Janošíková. Jinými slovy, zvažte, jak výrazně tato situace ovlivňuje váš život a co přesně pro vás znamená.

„Na základě toho je vhodné nastavit si vlastní hranice: co jste ještě ochotná přijmout a kde už potřebujete zasáhnout. Není nutné reagovat na každou poznámku, ale zároveň nemusíte snášet vše. Komunikace může zůstat slušná a respektující, zároveň však jasná a srozumitelná,“ říká psycholožka. Pomáhá také nebrat si chování druhého příliš osobně – často totiž více vypovídá o něm samotném než o vás.

Vztahy ale nikdy nebývají černobílé a je nutné brát v potaz, že se vyvíjejí. Důležitou roli tu sehrává i partner. Zatímco hlavně zpočátku mívají muži tendenci se postavit za svou vyvolenou, dlouhodobě probíhající konflikt je unavuje a často už v něm pak nechtějí vůbec figurovat. Což jejich ženy neblaze nesou a vše jen zbytečně eskaluje. V takové chvíli bývá opravdu nejlepší vzít rozum do hrsti, kontakt například omezit, ale zároveň i trochu ustoupit. V zájmu klidu v celé rodině. Lidí, kteří vás mají rádi, je kolem vás jistě pořád dost, a že nejste s tchyní kamarádky? Jsou i horší věci.

Proč mají tchyně o tolik horší pověst než tcháni? Může za to mužská pohodlnost a „mazácká vojna“!