Nová láska na obzoru? Žádné red flags, ani green flags. Všímejte si těch béžových!

Red flags a green flags – červené a zelené signály, kterými vás vaše podvědomí před daným člověkem buď varují, nebo naopak naznačují, že by jako partner mohl být fajn. Jsou to věci, které vás prostě na daném člověku takzvaně trknou, a to buď v pozitivním (green), nebo negativním (red) smyslu.

Existují ale ještě takzvané beige (béžové) flags, signály, které nejsou nijak výrazně pozitivní ani negativní. Málokdo si jich všímá, a když už ano, nepřikládá jim velkou důležitost, mává nad nimi rukou. Jenže přesně to jsou věci, s nimiž budete případně žít třeba celý život…

Jedná se o všemožné drobné návyky, zlozvyky, osobnostní vrtochy, ne úplně tradiční záliby, zvyklosti, osobní rituály. Nikomu z principu neubližují ani neprospívají, ale k danému člověku neodmyslitelně patří.

Do kategorie beige flags patří třeba netradiční záliba (od dvoumetrového chlapa asi úplně nečekáte, že bude sbírat hrníčky s roztomilými kočičkami), osobní každodenní rituály (každý den snídá housku s marmeládou a studený čaj, nikdy jinak), zlozvyky (když přemýšlí, pobrukuje si jednu a tu samou písničku) a podobně. Prostě všechny možné každodenní maličkosti, osobní specifika, která nikomu neubližují, ani neprospívají, prostě jen jsou.

Když se na prvním rande opije a chová se hloupě, trkne vás to okamžitě, váš varovný systém se rozezvučí a je dost pravděpodobné, že na druhé rande ani nedojde. Naopak, když na první schůzce zjistíte, že stejně jako vy chodí dobrovolně pomáhat do domova důchodců, ve vaší hlavě se rozzáří zelené světlo. A nejenže toužíte po druhém rande, možná už si představujete, jak mu u oltáře říkáte ano.

Ale béžové vlajky? Dost možná jste si nevšimli ani jediné. „Těch červených a zelených si všimne každý, béžové přecházíme. A přitom právě s nimi člověk pak žije opravdu každý den,“ vysvětluje, proč je dobré věnovat pozornost i méně výrazným věcem, životní kouč Aleš Kalina.

I když je to samozřejmě těžké, obzvlášť pokud jste zamilovaní, na nose vám sedí růžové brýle a vaše hormony vám míchají opojný sexy koktejl, zkuste být přeci jen trochu nohama na zemi.

Všímejte si i těch béžových drobností a přemýšlejte, jaké pocity ve vás vyvolávají. Když ho vidíte s dalším hrnečkem s kočičkou, přijde vám to roztomilé a úsměvné, nebo spíš trochu dětinské a trapné? „Nedívejte se na vlajku, ale do sebe. Jak se s tím člověkem cítíte, co vás irituje a co vás naopak pozvedá a dělá vám dobře. Barvu vlajce nedává partner. Dává jí ji to, co jeho zvyk vyvolá ve vás,“ říká Aleš Kalina.

Navíc barvy v průběhu vztahu mění své odstíny. Červená většinou víc a víc rudne, jasně zelené vlajky mírně blednou a z těch béžových se stávají buď červené, či zelené. A jak to nejspíš bude, jste věděli už na začátku, jen jste před tím zavírali oči.

Jestli ve vás na počátku vztahu jeho hrníčky s kočičkami vyvolávaly něhu, vnímali jste to jako roztomilost, signál, jak i tenhle silný chlap umí být jemný, nejspíš se z téhle béžové stane zelená. Ale jestli jste nad jeho zálibou od počátku tak trochu pozvedali obočí a cítili za něj trochu trapnost, dřív nebo později z toho bude jasně červená. „Žádná vlajka nemusí mít svou barvu napořád. Béžová vlajka, která vámi jednou trkne, už béžová není. To je přesně ten vnitřní trk, malinký klíček, ze kterého jednou vyroste velký strom,“ tvrdí Aleš Kalina.

I lidé, kteří vám lezou na nervy, mohou být užiteční. 5 důvodů, proč vystoupit ze své bubliny