Článek
Jakmile spolu začnete sdílet společný domov, založíte rodinu, rozhodnete se pro nejrůznější společné závazky (hypotéka, půjčka na auto, společné dovolené, nákupy vybavení do domácnosti…), peníze začnou být tématem. Některé páry preferují oddělené účty a jedou striktně půl na půl, většina z nich ale volí spíš jakousi formu kooperace, spolurozhodování a spolupodílení podle možností každého z nich. A pak je tu možnost, že váš vztah má jen jednoho finančního šéfa. A v Japonsku to bývají ženy!
Milý muži, tady máš kapesné
Japonsko je proslulé svým minimalistickým přístupem k penězům. A v tradičních japonských rodinách je právě žena tou, která má veškeré finance rodiny často pod palcem. Tento model se nazývá okozukai a vychází z předpokladu, že právě ženy jsou ve spravování financí a plánování rodinných rozpočtů lepší než muži. Navíc ti mohou tuto starost vypustit a veškerou energii mohou věnovat budování vlastní kariéry.
V praxi to znamená, že muž chodí do práce, ale veškerý svůj výdělek pravidelně odevzdává své ženě. Po česku bychom řekli, že jednoduše udělá každý měsíc stojku.
A právě žena pak tyto peníze rozděluje podle potřeby. Určuje, jaká částka půjde na chod domácnosti, na jídlo, na bydlení. Kolik peněz je potřeba šetřit na horší časy, kolik a kam se bude investovat, co se koupí či nekoupí.
A také svému muži (a samozřejmě i sobě) oddělí kapesné, ze kterého si má krýt své osobní potřeby (cigarety, koníčky, obědy v práci, posezení s kamarády…). Jeho výše je různá, není striktně daná, ale obecně se pohybuje mezi pěti až deseti procenty z mužovy výplaty.
Šlo by to i u nás?
V Česku a v evropských zemích obecně je jen málokdy žena finanční hlavou rodiny. Většinou jsou to spíš muži, kteří drží rodinnou kasu, případně jde o jakousi kooperaci obou. Celkem rozšířený je i model, kdy si pár vše dělí přesně na půl a praktikuje oddělené účty. A peníze jsou často zdrojem vztahových konfliktů, proto se nabízí otázka, zda tenhle japonský model není vhodným řešením.
Životní koučka Lenka Procházka ho rozhodně nezavrhuje. „Pokud muž odevzdává výplatu s pocitem důvěry a žena s financemi zachází vědomě a férově, může to fungovat velmi dobře,“ říká. Zároveň je ale česká mentalita té japonské hodně vzdálená, a v praxi by to podle ní mohlo být u leckterých párů spíš zdrojem ještě větších problémů.
Žena jako finanční hlava rodiny? V Japonsku tradice, v Evropě spíš ojedinělý případFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
V čem jsme jiní?
Obecně v naší kultuře klademe mnohem větší důraz na osobní individualitu, jakousi osobní nezávislost a neochotu být komukoli jakkoli podřízen. „České ženy jsou často ekonomicky nezávislé a své nezávislosti si cení. Muži by zase mohli mít pocit ztráty kontroly a vlastní hodnoty, pokud by odevzdávali výplatu a dostávali jen kapesné,“ vysvětluje koučka.
Myšlenka společného hospodaření, ať už je šéf jeden z vás nebo oba, a toho, že kolem financí nejsou žádné nejasnosti, naopak vše je přísně transparentní, je inspirativní. Ve výsledku totiž nejde o to, kdo rodinné finance spravuje, ale jaká energie kolem toho panuje.
„Mnoho párů dnes funguje vedle sebe spíš jako spolubydlící se dvěma oddělenými finančními světy – a to může vytvářet odstup i ve vztahu,“ říká Lenka Procházka. Peníze jsou ale další věcí, o kterou byste měli společně pečovat, stejně jako pečujete o svůj domov, děti a lásku.
