Sex? Ne, děkuji! Lidí, kteří nepotřebují milování, je víc, než čekáte

„Je mi 28 let a jsem ještě panna. Ano, nikdy jsem neměla sex,“ popisuje ve své zpovědi čtenářka, která si nepřála uveřejnit své jméno. Stěžuje si, že je okolím nepochopena.

„Když už se s nějakým mužem seznámím, chci obejmout. Vždyť co je na tom? Normální objetí je přece přátelské a komunikativní. Jenže ti druzí si to občas vykládají tak, že chci zajít dál. Jenže to já ne. Sex mi nic neříká. Jsem snad asexuál, nebo jak se jim říká? Mám v tom trochu zmatek,“ svěřuje se. Tak není jediná, že?

Podle odhadů lidé, kteří nemají zájem o sex, tvoří až tři procenta světové populace, což by znamenalo zhruba 220 milionů lidí. Kde se vzali? Jak přišli k tomu, že prostě a jednoduše „netouží“?

Někteří odborníci z řad psychologie asexuály klasifikují jako jedince, u kterých je sexuální lhostejnost vrozená. Druzí nesouhlasí a říkají, že nezájem o intimitu může být způsoben i nějakou nepříjemnou událostí a traumatem (první sex, znásilnění a podobně). Na sjednocení těchto dvou variant nebo jejich odlišení se pořád tak nějak čeká. Známý český sexuolog Zlatko Pastor však souhlasí s oběma možnostmi.

„Sexuální odtažitost konkrétně u žen se týká buď všech mužů od počátku sexuálního života, nebo se objeví kdykoli, a je vázána pouze na jednoho muže, obvykle to bývá stálý partner,“ popisuje ve své knize Tajemství ženské sexuality s tím, že některé ženy dokonce vyžadují po lékaři potvrzení o neschopnosti pohlavního života, jakousi omluvenku ze sexu.

Doma totiž tvrdí, že fyzicky nejsou sexu schopny, i když jejich nezájem nebo nepříjemné pocity z intimity se stavem těla nemají nic společného.

„Hlava, mozek, duševní pochody rozhodují o tom, co prožíváme a jak sex vnímáme. Nepřesvědčíme-li o tom pacientku, jsou ostatní postupy skoro zbytečné. Ovlivnit psychické rozladění, deprese, smutky, nevyrovnanost, ale i sexuální problémy není snadné. Léčba trvá dlouhou dobu a není vždy stoprocentně úspěšná,“ dodává odborník. Ovšem, pozor. Pokud někdo nemá zájem o sex, neznamená to, že je zároveň i citově otupělý.

I když sex a láska k sobě patří, u asexuálů či osob, které fyzický sexuální kontakt nevyhledávají, chcete-li, se hluboké city projevit pochopitelně mohou. Psychologové uvádějí, že záleží na stupni nezájmu o sex.

Někteří jedinci mají už při myšlence sexu pocit na zvracení, zatímco druzí vroucně milují a vyloženě žádají o pohlazení nebo objetí, ovšem odmítají takovouto náklonnost zakončovat samotným pohlavním stykem. A pak jsou tu ti, kdo k sexu z nějakého důvodu svolí (chtějí si udržet partnera, cítí se společensky znemožnění, chtějí mít dítě), ale žádnou zvláštní radost jim to nedělá. A jak s takovými pocity žít? No, žádná legrace to není.

„V době dospívání to bylo strašné. Nevyznala jsem se sama v sobě, kluci se mnou flirtovali, a já je odháněla. Mysleli si, že si s nimi jen chladně hraju, ale já tenkrát ještě nevěděla, co to se mnou je,“ vypráví třiatřicetiletá Iveta, která zveřejnila svoji intimní zpověď na jednom z českých portálů.

„Po dvou pokusech, kdy mě muž donutil k sexu, jsem se pouze utvrdila v tom, že sex doopravdy není nic pro mě. Já už to chápu, ostatní ne. Seznamování je tak mnohem těžší,“ stěžuje si Iveta, ale zároveň dodává odvahu všem sobě podobným.

„Je to těžší, ale ne nemožné. Měla jsem známost skoro tři roky. S partnerem jsme se domluvili, že když bude třeba, budu se na něj dívat u masturbace. Fungovalo to, ale samozřejmě vždycky musíte počítat s pornem v jeho počítači, narážkami, jestli nechcete změnit názor a tak. Z tohoto hlediska je samota možná lepší,“ dodává Iveta, která se se svojí sexuální nechutí nikde neléčí. „Není to rakovina, je to postoj a styl života, na který se neumírá,“ uzavírá.

A jak to se sexem máte vy? Prošli jste si obdobím, kdy vás absolutně nezajímal?