Snídaně je nutnost

„Pokud vynecháme snídani, sníme kvůli pozdějšímu obrovskému hladu daleko více potravy, než pokud bychom posnídali. Nesnídání tedy paradoxně místo ke krásné postavě směřuje daleko více k nadváze a obezitě. Tělo potřebuje energii k dopoledním aktivitám a organizmus nemůže pracovat ‚na dluh' dlouhodobě," upozorňuje Mgr. Pavel Suchánek z IKEM. Vhodné ke snídani jsou méně tučné mléčné výrobky v kombinaci s celozrnnými cereáliemi, naopak uzeniny, tučné sýry, buchty a koláče můžeme bez obav postrádat. Vhodné také není příliš sladké müsli (čokoládové, restované). Vhodnější jsou cornflakes v celozrnné a v méně sladké variantě. Ovšem jinak bude vypadat snídaně úředníka a jinak sportujícího dorostence, i když základ je vždy tentýž. Rozhodně by však v dopoledním jídelníčku nemělo na rozdíl od odpoledního chybět ovoce jako rychlý zdroj cukru.

Občas se dočteme, že cereálie vlastně nejsou příliš zdravé, protože mají hodně energie, a je po nich brzy hlad. Jak je to ve skutečnosti? „Snídaňové cereálie zahrnují celou škálu výrobků od fitness cereálií se sníženým množstvím cukru, které mají energie výrazně méně, až po slazené různé kuličky, které mají energie samozřejmě více. Každý se tedy může rozhodnout, jestli ten konkrétní den bude mít fyzicky náročnou práci nebo třeba absolvuje sportovní výlet, turistický výšlap po horách nebo bude jen sedět u počítače a večer se půjde projít se psem. Stejně tak musí rodiče vybírat cereálie, které dávají k snídani nebo svačině svým dětem. Jinak přece musí vypadat snídaně dítěte, které jde jen do školy, kde bude celý den sedět, a jinak vypadá snídaně dítěte, které má dopoledne hodinu tělocviku a odpoledne sportovní kroužky, takže bude určitě více než dvě hodiny v pohybu," osvětluje Pavel Suchánek.

Cereálie zahrnují i celozrnné pečivo a další výrobky. Pro organismus jsou hlavním zdrojem sacharidů, samy obsahují 55-78 % sacharidů, převážně škrobů, jsou tedy zdrojem energie. I bílkoviny z cereálií nejsou tak hodnotné, protože mají často nedostatek aminokyseliny lysinu, naopak složení tuků je zdraví velmi prospěšné. Cereálie jsou také zásadním zdrojem vitaminů skupiny B, vlákniny a minerálních látek, ale ty jsou méně využitelné než z živočišných zdrojů. Stejně tak cereální tyčinky, které jsou propagovány jako ideální zdroj zdravé energie, splňují tuto podmínku jen v případě, pokud nejsou extrémně sladké a nejsou v čokoládové nebo jogurtové polevě. Tyto polevy jsou nejen tučné, ale jsou i zdrojem transmastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu.

Někdy se také objevují připomínky k tomu, že cereálie mají vysoký glykemický index, což vlastně znamená, že po nich máte brzy hlad. „Zapomíná se ovšem při těchto připomínkách na to, že cereálie jsou i chléb, a jak víme, neměli bychom jíst suchý chléb nebo rohlík, ale je důležité si jej namazat rostlinným tukem," říká Pavel Suchánek. Stejné pravidlo platí i pro lupínky, müsli a skupinu snídaňových cereálií. Nemažeme je máslem, ale namáčíme je do mléka, čímž stejně jako u pečiva dojde k poklesu glykemického indexu. Pokud si tedy mažeme celozrnné pečivo, musíme si i celozrnné cereálie namáčet do mléka, a pak dodržujeme vhodný glykemický index výsledné potraviny.

A co to vlastně zmiňovaný glykemický index je? Hodnota, která charakterizuje to, do jaké míry ovlivňuje konkrétní potravina vzestup hladiny krevní glukózy a v jakém rozsahu vyvolává její výkyvy. Jíme-li potraviny s vysokým glykemickým indexem, tedy intenzivně hýbeme s hladinou krevní glukózy a nutíme tělo, aby stále vylučovalo inzulín. V pozdějším věku může dojít k tomu, že naše zásoby inzulínu budou vyčerpány a my se staneme diabetiky druhého typu, tedy diabetiky, kteří si způsobili cukrovku nesprávnými stravovacími návyky během života. Potravin s vysokým glykemickým indexem je nejen většina cukrovinek a sladkostí, ale překvapivě i třeba bílý chléb nebo cornflakes. Největší problém totiž vzniká při zpracování kukuřičné mouky. Z ní se totiž nejdříve udělá těsto, a to se pak při vysoké teplotě zjednodušeně řečeno vyfukuje tak, aby vznikly ony známé lupínky, stejně tak se připravují i populární „polystyrény". Jde o tzv. extrudovaný výrobek a touto technologií se změní délka chemických vazeb sacharidů v kukuřičném nebo v jiném cereálním (obilninovém - žitném, pšeničném, ovesném atd.) těstě. Výsledná potravina má ještě vyšší glykemický index než samotná kukuřice. Proto se dnes výrobci snaží buď dělat cornflakes z téměř celých zrn, nebo alespoň s částmi zrn kukuřice, a zároveň snižovat teplotu, při které k extruzi zrn v těstě dochází. Proto pokud snídáme například i cornflakes nebo polystyrény, je opět vhodné máčet je do mléka nebo jogurtu a snížit tak vysoký glykemický index. Pak si šetříme náš tolik potřebný inzulín. Ve výsledku se chráníme nejen před pocitem hladu, nárazovým přejídáním a obezitou, ale i vznikem diabetu, což dokazují četné klinické studie.