Hlavní obsah

Srdce v ohrožení: Nebezpečí hrozí tlouštíkům i extra štíhlým

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Stres v práci, nedostatek pohybu, alkohol a přejídání se vedou jasně k mnoha zdravotním problémům. Věděli jste ale, že ani opak není zdraví prospěšný? Extrémní štíhlost ohrožuje vaše tělo zrovna tak jako obezita! A útočí na jeden z nejdůležitějších orgánů vůbec: srdce.

Článek

Jak to, co jíte, působí na vaši vizáž, poznáte celkem rychle. Co ale strava ovlivňuje také, a to aniž byste si toho všimli během pár týdnů, jsou orgány. Následky nezdravého jídelníčku můžou být fatálnější, než by vás napadlo. A v ohrožení nejsou jenom tlouštíci!

Tukem ucpané cévy

Jedním z dost vážných následků přejídání je mimo jiné i kornatění cév. Jde o dlouhodobý proces, který je po většinu času bez příznaků. A právě proto, že se dlouho nijak neprojevuje, je velmi zrádný. Do tepen se pomalu, ale jistě ukládá takzvaná aterogenní hmota, což jsou především částice LDL cholesterolu, a tím dochází k postupnému zanášení cév. Nejhorší ze všeho je nadměrná konzumace velmi tučného a smaženého jídla, živočišných tuků v potravě, příliš soli z polotovarů a fast foodů a také nedostatek pohybu.

„Narušuje se výstelka cév a vzniká zánět. Takové poškození musí organismus vyspravit, a tak ,zalepí' defekt jako poškozenou pneumatiku pomocí ,záplaty' – aterosklerotickými pláty, které postupně cévy zužují. A nakonec se cévy mohou i zcela ucpat. Důsledkem je rozvoj aterosklerózy – kornatění cév – a dalších srdečně-cévních chorob,“ varuje MUDr. Ondřej Nývlt, předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví.

Foto: George Rudy, Shutterstock.com

Konzumace velmi tučného jídla a nedostatek pohybu vedou ke kornatění cév

Kila zatěžují srdce

Pokud budete mít dlouhodobě výrazně vyšší denní příjem kalorií než výdej, hrozí vám i celá řada kardiovaskulárních chorob, jako jsou arytmie, angina pectoris, embolie, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

„Obezita představuje pro srdce velkou zátěž. Nejčastější komplikací je vysoký krevní tlak a poruchy srdečního rytmu. Vlivem obezity se zvětšuje srdce a zvyšuje se i riziko náhlé smrti,“ doplňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., dietoložka a odborná garantka Vím, co jím.

Foto: ldutko, Shutterstock.com

Každé kilo navíc znamená taky zátěž pro srdce a větší riziko kardiovaskulárních chorob

Slabé tělo, slabé srdce

O nic lepší to ale není ani v případě podváhy. Extrémně štíhlí lidé jsou vystaveni riziku srdečně-cévních onemocnění zrovna tak jako ti, kteří jedí až příliš a mají nadváhu. Když je někdo dlouhodobě podvyživený, může mu klesnout krevní tlak a ochabnout srdeční stěna. Navíc nejsou štíhlí lidé pod pravidelnou lékařskou kontrolou, protože se mylně domnívají, že se jich podobné problémy nemohou týkat. Pokud ale znenadání shodíte, aniž byste se snažili, zbystřete. Vaše náhlá podváha může být pouze důsledkem úplně jiného zdravotního problému.

„Již samotná podváha může být příznakem nemoci. Při podvýživě nemocní často trpí depresemi, nesoustředěností a podrážděností. Nedostatečný příjem živin pak způsobuje další zdravotní komplikace, například otoky, řídnutí kostí, snadný výskyt modřin a vyšší náchylnost k infekcím, nepravidelnou či dokonce žádnou menstruaci nebo vypadávání vlasů,“ říká lékař Ondřej Nývlt.

Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com

Pokud náhle zhubnete, aniž byste chtěli, pozor. Může to být příznak utajených zdravotních problémů

Arytmie a nízká tepová frekvence

„Výrazná podváha může vést k poruchám srdečního rytmu, častým problémem je bradykardie, což je příliš nízká tepová frekvence,“ popisuje Karolína Hlavatá. Velké zpomalení tepu vede k tomu, že se do těla dostává málo krve a výrazně klesne tlak, což může vést až k bezvědomí. Arytmií je celá řada. Například respirační sinusová arytmie znamená odchýlení od normálního rytmu srdce a je celkem běžná. V nejhorším případě ale může přijít i celková zástava. Tehdy je nutná neodkladná resuscitace, jinak pacientovi hrozí srdeční smrt.

Zlatý střed

Ale nic se nemá přehánět. Četli jste, že nesmíte sníst víc než 1000 kcal denně, abyste nepřibrali? To je nesmysl z jednoho prostého důvodu: každý jsme jiný. Jinak bude jíst vysoká 60kilová dívka, která aktivně sportuje, jinak žena se sedavým zaměstnáním a jinak 100kilový muž, který od rána do večera pracuje fyzicky. „Pro udržení dobrého zdraví je nejvýhodnější udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost. Jak podváha, tak příliš vysoká hmotnost tělu škodí,“ potvrzuje Karolína Hlavatá.

A jak poznat, že máte zdravou váhu? Například podle Body Mass Index (BMI), který orientačně ukazuje, jak je na tom člověk v poměru své výšky a váhy.

Například paní Nováková měří 170 cm a váží 66 kg. Její BMI se vypočítá následovně: 1,70 x 1,70 (výška v metrech na druhou) = 2,89. Další krok je vydělit její váhu tímto výsledkem. Tedy 66 : 2,89 = 23. Toto je BMI paní Novákové.

Jak jste na tom? Zjistěte níže. Pro Evropu platí, že optimální BMI je kolem 25.

  • Velmi vážná podvýživa - do 15
  • Vážná podvýživa - od 15 do 16
  • Podvýživa - od 16 do 18,5
  • Optimální váha - od 18,5 do 25
  • Nadváha - od 25 do 30
  • Obezita I. stupně - od 30 do 35
  • Obezita II. stupně - od 35 do 40
  • Obezita III. stupně - nad 40
  • Hranice morbidní obezity - od 45

Hlídáte si svou váhu?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama