Hlavní obsah

Tabulky versus děti: Kdy mají sedět, lézt či chodit?

Foto: Trendsetter Images, Shutterstock.com

Učíme se jak řídit auto, ale manuál na dítě nám nikdo nedá. Přitom je jeho správný psychomotorický vývoj pro život zcela zásadní. Co by kdy mělo umět – samozřejmě jen orientačně?

Článek

Než nasednete do auta, složíte řidičské zkoušky. Než začnete operovat, vystudujete medicínu. Ale než začnete pečovat o dítě? Jak se připravit na tuto náročnou úlohu? Jedna z cest je vychovávat citem, řídit se intuicí a nechat věcem volný průběh.

Eva Kiedroňová, odbornice na psychomotorický vývoj dítěte, ve své knize Rozvíjej se, děťátko (2010) píše: „Bez potřebného vzdělání, přípravy, nácviku a dodržování základních pravidel má péče o dítě stejná rizika jako řízení auta s citem, ale bez znalostí pravidel silničního provozu.“ Podobného názoru je i Simona Lazzari (54), autorka knihy Vývoj dítěte v 1.–3. roce (2012): „Kromě rodičovské lásky, instinktu a trpělivosti jsou třeba i fundované a ověřené informace.“

Řidičák na dítě

Zejména první rok s dítětem je v tomto ohledu náročný – potomek se mění doslova před očima a dělá každý den obrovské pokroky. Naštěstí se už dnes dá v rodičovství a péči o dítě vzdělávat, třeba právě díky kurzům Evy Kiedroňové.

Vývojové tabulky a návody jak s dítětem pracovat vám pomohou se zorientovat. Ale mějte na paměti, že každé dítě má svoje tempo a ne vždy do vývojových tabulek pasuje, i když je naprosto zdravé. Uváděná data tedy berte spíš orientačně.

Foto: Oksana Kuzmina, Shutterstock.com

Pasu koníky a držím hlavu, co tam máte dál, milí rodičové?

Dítě kolem třetího měsíce

V knížce Evy Kiedroňové se dozvíte, že kolem třetího měsíce na sebe dítě začíná poutat pozornost okolí úsměvem, brouká si a dělá nejrůznější obličeje. Na bříšku by mělo trávit co nejvíce času a už by mělo hezky vzpřímeně držet hlavičku.

Kolem půl roku

V půl roce by mělo mít dítě vypilované přetáčení ze zad na bříško, pase koníky jako profesionál a to je jeden z velkých milníků, co se týče pohybu. Občas vás překvapí slabikami a směje se nahlas.

Pokud se k přetáčení nemá, lze ho motivovat hračkou nebo jiným zajímavým předmětem mimo dohled a dosah, které ho budou lákat.

Mezi 9. a 10. měsícem

Dítě by již mělo mít zvládnuté koordinované lezení a můžete mu to zpestřit i lezením přes překážky, dát mu do cesty velkého plyšového medvěda a podobně. Umí vzpřímeně sedět a začíná se stavět. Dobře již vidí i drobné hračky, sbírá je a hází do nádoby s menším otvorem. S nejbližšími komunikuje pomocí „znakové řeči“. Je to ideální doba na dětské říkanky, které pomáhají vývoji řeči.

Okolo prvního roku

Batole začíná stát bez opory a učí se bezpečně slézat z pohovky. Velmi dobře chápe, co znamená „ne“, a samo také umí dát najevo svůj nesouhlas. Staví malé komíny z kostek.

Rodiče kolem roku začínají číhat na první samostatné kroky a měli by mít na paměti, že dokud dítě opravdu samostatně nechodí, není připraveno! Takže žádné vodění za ručičku.

Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com

Sledovat tvůj rozvoj je lepší než všechny seriály světa

Když nemáte tabulkové dítě...

Srovnávání se člověk neubrání, a když máte doma pohodáře, který v půlroce začal teprve přemýšlet, že by se přetočil na bříško nebo kousek popolezl, a v okolí vidíte vrstevníky, kteří jedou ve zběsilém tempu a v půl roce se staví kolem nábytku, znejistíte.

Můžete zkoušet různé triky a finty. Například když chcete dítě přimět k lezení, posunujte mu  křupky po podleze. Ještě nestojí? Můžete mu pořídit hrací stolek, na kterém si, když se postaví, pustí písničku, a to ho motivuje. Na trhu je i spousta promyšlených hraček podporujících sensomotorické učení, ale upřímně, není kam spěchat, každé dítě má svůj vlastní rytmus.

A co dělat, když máte strach, že něco opravdu není v pořádku? Pak je dobré neváhat, vypnout internet, mateřská diskusní fóra, omluvit se „odborníkům“ z rodiny a konzultovat vše s dětským lékařem. Buď se vám dostane uklidnění a doporučení na rozvíjecí aktivity (například cvičení Vojtovy metody), nebo vás objednají na další vyšetření.

Víte ale, co je ze všeho nejdůležitější? Zda je dítě komunikativní, veselé a spokojené.  Vězte, že chodit začne nakonec skoro každý a první slůvka si pro sebe taky nechá málokdo. Dát dětem prostor, a nejen v prvním roce života, je jeden z nejtěžších úkolů každého rodiče. Výsledky se nezapisují do tabulek, ale jsou součástí vzpomínek.

Jste zastáncem tabulek a srovnávání, nebo spíše přirozeného vývoje? A víte, co dělat, když chcete porodit malého génia?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama