Vaše životní láska zemřela. Kdy je čas na nový vztah?

„Není nic ničivějšího než ztratit partnera, kterého hluboce milujete, a navíc když je tato ztráta náhlá. Přesně to se stalo herci Liamu Neesonovi. Bolest je pak nepředstavitelná,“ zamýšlí se v článku pro britský deník Daily Mail klinická psycholožka Linda Blair. Pohled na usmívajícího se herce, který se zjevně dokázal vyrovnat se smrtí milované ženy a dál si užívá života, podle ní dokazují nezlomnost lidské duše. Přesto se objevily názory, že si s novou lásku začal moc brzy. Nemají tito škarohlídi náhodou pravdu?

„Začněme tím, že se podíváme, co se s námi děje, když ztratíme milovanou bytost a také na to, kdy zhruba – pokud vůbec – končí proces truchlení,“ říká Linda Blair.

Když někdo zakusí nesnesitelnou bolest, fyzickou nebo emocionální, první reakcí je pocit jakéhosi umrtvení. Je to ochranná reakce organismu, která tělu umožňuje zhodnotit rozsah škod a aktivovat takovou odpověď, která nám umožní se s ránou vyrovnat. U některých lidí tato první fáze truchlení trvá hodiny, u jiných může pokračovat dny, někdy i týdny.

Pak následuje série reakcí, z nichž některé se opakují pořád dokola. Truchlící člověk může pociťovat úzkost a napětí, může se dokonce cítit vyděšeně, přestože když se ho zeptáte, co ho polekalo, nejspíš na tuto otázku nedokáže najít odpověď. Jeho chuť k jídlu a schopnost spát bude téměř jistě narušena.

Občas se stane, že pozůstalý člověk na krátké okamžiky zapomene, že jeho milovaný je mrtvý, a může ho začít hledat. Vzápětí si samozřejmě uvědomí, že dotyčný nebo dotyčná jsou mrtví a jeho mysl znovu zavalí smutek. „Někteří lidé cítí zlost a naštvání, že je život tak krutý, jiní se na člověka, který odešel, zlobí, že je tu nechal samotné. Ty pak zpravidla pronásleduje vina za to, že ,obviňují' osobu, která zemřela,“ vysvětluje Linda Blair.

Během následujících měsíců ztrácejí tyto vyčerpávající, negativní emoce na intenzitě a objevují se méně často. Pozůstalý začne prožívat momenty klidu. Začíná si připomínat pozitiva a příjemné prožitky, které ve vztahu zažil, aniž by při tom cítil, jak ho zaplavuje smutek. Někdy, i když třeba jen na chvíli, na své trápení dokonce zapomene úplně – třeba při večeři s přáteli. V této fázi si také truchlící člověk začne znovu plánovat budoucnost a dívat se dopředu častěji, než se zabývá minulostí. V jistém smyslu proces truchlení nikdy nekončí, protože nikdo úplně nezapomene na člověka, kterého miloval. Nicméně právě ve chvíli, kdy pozůstalý zjistí, že se opět těší na budoucnost a je schopen o ztracené lásce uvažovat bez toho, aby cítil jen osamělost a smutek, je připraven posunout se v životě dál.

Fáze, na jejímž konci je truchlící člověk připravený navázat nový vztah, trvá zhruba rok, i když její délka je samozřejmě velmi individuální. Obecně také platí, že lidé, kteří měli silný a šťastný vztah, budou na nový život připraveni pravděpodobně dříve a dokážou se do něj pustit s větší vnitřní silou, než ti, jejichž vztah byl problematický.

Na první pohled to zní překvapivě. Možná vás napadlo, že ti, kteří prožívali šťastný vztah, budou svého partnera postrádat víc. „Tito lidé ale většinou mají větší ,zásobu' šťastných vzpomínek a vědí, že se svým protějškem prožili to nejlepší, co mohli, takže je pro ně lehčí překonat bolest a začít znovu,“ říká psycholožka Linda Blair.

Uděláte tedy chybu, když si po smrti své životní lásky najdete nového partnera? „Jistě, můžete udělat chybu – tak jako ji mohou udělat všichni. Ale pokud se nebudete snažit osobu, kterou jste ztratili, nahradit, ale místo toho budete hledat nového společníka, který s vámi bude sdílet budoucnost, pak máte stejnou šanci jako kdokoli jiný, že najdete správného člověka,“ vysvětluje Linda Blair.

Liam Neeson vychovával s Natashou Richardson dva dospívající syny. I ti samozřejmě na jeho volbu nové partnerky nějak zareagují. „Většina dětí se cítí lépe, když jsou jejich rodiče šťastní, takže dává smysl, že budou akceptovat nového partnera, pokud vás tato osoba udělá šťastnými,“ říká Linda Blair. Obzvlášť pokud jsou děti samy už v takovém věku, kdy začínají uvažovat o vlastních vztazích.

Naopak, pokud jim svým chováním – byť nechtěně – ukážete, že po ztrátě milovaného člověka se už nesmíte nikdy zamilovat, dost možná se neúmyslně zasloužíte o to, že se samy ke svým budoucím partnerům budou chovat až moc ochranitelsky.

Jsou tu ale dvě věci, kterým byste se ve vztahu k dětem určitě měli vyhnout. Váš nový vztah nesmí znamenat, že na ně nebudete mít dost času. A také se jim nesnažte jakkoli naznačovat, že váš nový partner má nahradit jejich zemřelého rodiče. Ony nepotřebují náhradu. Druhého rodiče už totiž mají, přestože už nežije. „Dejte dětem čas a svobodu, aby s vaším partnerem rozvinuly takový druh vztahu, jaký si obě strany budou přát,“ radí Linda Blair.

I když se ale s odchodem své životní lásky dokážete vyrovnat na jedničku, stejně se připravte na to, že vás někteří budou za příliš rychlé „oklepání se“ kritizovat. Jak na takové výtky reagovat? „Jednoduše – ignorujte je,“ navrhuje Linda Blair. „Zkuste si situaci obrátit. Kdybyste zemřeli vy, nepřáli byste si, aby váš partner byl znovu šťastný? Lidé, kteří vás v takové situaci zkritizují, navíc nejsou opravdovými přáteli. Praví přátelé vědí, že do vašeho srdce nevidí – jedině vy víte, co je pro vás správné. A opravdoví přátelé vás také nebudou soudit. Budou prostě jen rádi za to, že jste zase šťastní,“ uzavírá psycholožka.

A co vy? Ztratili jste někdy svoji lásku? A jak jste se s tím dokázali vypořádat? Budeme rádi, když nám své zkušenosti napíšete do diskuse pod článkem.