Dítě vegetarián - je to risk?

Časopis Uzlíček

Částečné omezení živočišných potravin označujeme podle charakteru jejich tolerovaného příjmu. Nejznámější je tzv. lakto-ovo-vegetariánství, kdy člověk konzumuje pouze mléko, mléčné výrobky a vajíčka. A např. při pulo-vegetariánství je povoleno pouze kuřecí maso.

Narození dítěte v rodině, kde jeden nebo oba rodiče jsou vegetariáni, často navozuje situaci, že je živeno a vychováváno v tomto duchu. Je to však pro další život dítěte správné? Není ohroženo ve svém růstu a vývoji? A není plod ohrožen již v době svého vývoje v děloze matky - pokud se matka nevzdá vegetariánství ani v průběhu těhotenství? Je zde mnoho otázek a odpovědi nejsou vždy jednoznačné.

Rozdíly mezi potravinami živočišné a rostlinné říše jsou dány schopnostmi lidského organismu jednotlivé složky výživy využít a dále zpracovat v metabolických procesech organismu. Základní význam zde mají bílkoviny, které jsou tvořeny z aminokyselin. Z toho přibližně dvacet aminokyselin (AMK) je pro organismus zásadních. Jsou z nich tvořeny prakticky všechny bílkoviny lidského těla, které jsou podmínkou existence života. Některé AMK si člověk dovede sám vytvořit z jiných složek potravy, jiné jsou však esenciální, a jsme zcela odkázáni na jejich příjem potravou.

Nedostatek těchto aminokyselin může způsobit poruchu vývoje, růstu či jiné postižení. Je známo, že potraviny živočišného původu obsahují dostatek těchto esenciálních AMK. Potraviny rostlinného původu mají jejich obsah nevyvážený, někdy zcela deficitní, a bílkovin mají většinou relativně málo. Uvádí se, že potřeba těchto esenciálních aminokyselin je v časném dětském věku asi 3x vyšší než ve věku dospělém. A to je jeden z argumentů rozdílného pohledu na vegetariánství dětí a dospělých. Nároky dětského organismu na výživu jsou daleko vyšší.

Při poklesu BMI pod hladinu 10 hodnotíme dítě jako hypotrofické, tzn. s horším stavem výživy, kde při větší metabolické zátěži organismu mohou snáze nastat komplikace ve srovnání s metabolismem dětí, které mají BMI vyšší. Tyto výsledky však může adekvátně zhodnotit pouze lékař a posoudit, zda změny souvisí s charakterem výživy dítěte.

Podstatné je, zda má matka v průběhu těhotenství dostatečný příjem všech potřebných látek. Je nutné si uvědomit, že zvláště ve druhém a třetím trimestru se zvyšují nároky na celkový energetický příjem (asi o 300 kcal/den), příjem bílkovin (asi o 15 g/den), příjem vápníku (o 300-500 mg/den) a podobně.

V případě veganství (striktní odmítání všech potravin živočišného původu), je velmi nepravděpodobné, že se podaří některé potřebné složky výživy takto navýšit. Děti veganů se rodí s nižší průměrnou hmotností ve srovnání s dětmi matek bez omezení potravin živočišného původu.

Při nedostatečném příjmu některých složek výživy mohou vznikat některé vrozené anomálie plodu nebo se rozvinout předčasné porody. Například nedostatek zinku může vést k vrozeným malformacím a podobně.

Doporučení: těhotná žena - vegetariánka by měla konzultovat složení své stravy s nutričním pracovníkem těhotenské poradny.

Děti narozené ve vegetariánské rodině jsou většinou dlouho kojené. Toto je určitě výhodou v prvních šesti měsících věku, kdy mateřské mléko, i přes nepříznivý stav výživy matky, většinou dítě dostatečně nutričně zabezpečí. Mateřské mléko je však chudé na celkové množství bílkoviny a po šesti měsících věku i z důvodů jiných složek výživy není pro dítě zcela dostačující. Proto se dítě převádí na bezmléčnou stravu. Kromě ovoce a zeleniny (což ve vegetariánských rodinách není problém) se začíná přidávat maso, žloutek a mléčné výrobky z kravského mléka. Toto je ve vegetariánské rodině již často problém, a tak se v růstu a vývoji dítěte mohou objevovat některé známky jeho opoždění.

Doporučení: Konzultovat výživu dítěte s odborníkem. Ve FN v Praze Motole je poradna pro výživu dětí s alternativní výživou. Je možné si domluvit konzultaci.

Záleží na charakteru vegetariánské stravy. V případě lakto-ovo-vegetariánské diety, kde je dostatečně přijímána mléčná a vaječná bílkovina a jídelníček je i v jiných složkách dobře balancovaný, toto nemusí způsobovat vážnější problém.

Veganství je však nutné jednoznačně odmítnout. Přesnou informaci lze však získat až při rozboru jídelníčku a pravidelném sledování růstu a vývoje dítěte.

Doporučení: Konzultace výživy s nutričními specialisty.

Tato situace se nejčastěji objevuje u zralejších dětí a adolescentů. Vegetariánství se však může rozvíjet i jako součást onemocnění, nejčastěji u mentální anorexie, a proto je nutné všechny souvislosti správně posoudit. V případě nejasností je opět výhodou konzultace s ošetřujícím lékařem.

Časopis Uzlíček listopad 2006