Článek
Závislosti projevující se nepřekonatelným nutkáním, kdy člověk není schopný bez určité věci nebo činnosti snad vůbec přežít, mohou mít mnoho podob.
Touhy a žádosti někdy bývají velmi zvláštní, až děsivé, a ve většině případů také zdraví nebezpečné. Na čem netradičním si lidé ujíždějí a jaké úchylky jim ničí život?
Černější než černá
Začneme něčím sice méně bizarním, ale zato pořádně nebezpečným. Móda opálených těl dala vzniknout psychickému onemocnění s názvem tanorexie. Lidé, kteří jím trpí, jsou závislí na opalování a návštěvách solárií. I přes nejtmavší odstín pleti, kterého jsou schopní dosáhnout, jsou sami se sebou stále nespokojení a svou pokožku nikdy nepovažují za dostatečně snědou. Nadměrné slunění je ovšem velmi nebezpečné a mnohonásobně zvyšuje riziko rakoviny kůže.
Vitamin D, který se v kůži tvoří pomocí slunečního záření, je sice důležitý pro imunitní systém, ale všeho s mírou. „Důležité je důsledné a pravidelné samovyšetřování a sledování změn na kůži. Při každé prohlídce je třeba sledovat nové nebo změněné útvary jako skvrny, vyvýšené plošky a pupínky, drsná ložiska s šupinami na povrchu, krvácející útvary a měnící se mateřská znaménka,“ radí dermatoložka MUDr. Jana Hercogová.
Nutkání vypadat jako briketa stálo Kaliforňanku Trish Paytas už neskutečných 50 000 dolarů. V soláriu se totiž připéká každý den!Foto: Profimedia
Zemřelé dítě
Realistické neboli takzvané reborn panenky jsou k nerozeznání od živých dětí a obliby se tak těší nejen u holčiček jako hračka na hraní, ale i u dospělých žen jako sběratelský kousek. Někdy se ovšem stává, že se tato zdánlivě neškodná záliba vymkne kontrole.
Některé ženy si totiž ke svým panenkám vypěstují až nezdravý vztah a chovají se k nim jako ke skutečným dětem. Pravidelně k nim v noci vstávají, přebalují je, krmí, koupou, natírají olejíčky, berou je na procházky a za jejich oblečky utratí tisíce.
Pochováš mě?
S dětským věkem souvisí i další zvláštní úchylka, která se označuje termínem autopedofilie, a řadí se mezi sexuální poruchy. Jedinec touží, aby s ním bylo nakládáno jako s dítětem. Typické projevy jsou nošení plenek, počurávání či vyžadování plácání po zadečku.
Poněkud zvláštní chutě
Marně bojujete se chutí na čokoládu, bramborové lupínky nebo se vám každý den zdá o pizze? V porovnání s tím, co rádi jedí někteří jedinci, je to naprosto normální.
Takzvaný pica syndrom představuje poruchu stravování, která spočívá v tom, že nemocný člověk má tendenci konzumovat věci, které do žaludku rozhodně nepatří. Mezi nejčastější příklady patří chlupy, výkaly, hlína, omítka, sklo, balzám na rty nebo toaletní papír. Nestravitelnost těchto materiálů však dříve nebo později způsobí jedlíkovi poranění trávicí soustavy.
„Se syndromem u dětí často souvisejí traumatické situace, které k němu mohou dát podnět, jako jsou problémy v rodině či šikana. U některých lidí může být pica formou obsedantně kompulzivní poruchy,“ popisuje doktor Mannet Bhatia pro Psychiatry Journal.
Devítiletý chlapec Callum Lloyd trpící syndromem pica už sprásknul část domu svých rodičů. Zvláštní delikatesou jsou mu tapety a houby na mytí. Spořádá ale i všechno ostatní, co se mu dosatane pod baculaté ručky. Chudáci rodiče, ale asi i chudák kluk...Foto: Profimedia
Pravidelné setkávání se zubatou
Pohřeb je pro většinu lidí velmi smutnou událostí. Najdou se však i tací, kteří obřady posledního rozloučení dobrovolně vyhledávají a stávají se na nich závislými. Tito lidé bedlivě sledují nejnovější smuteční oznámení a neváhají kvůli pohřbům úplně cizích zemřelých cestovat i desítky kilometrů.
Doprovodným znakem závislosti je snaha být neustále připraven, která spočívá v každodenním nošení černého oblečení. Brazilec Luis Squarisi dokonce kvůli této své netradiční zálibě přestal chodit do práce!
Setkali jste se někdy s netradiční úchylkou či závislostí?
