Hlavní obsah

Klíč ke zdravému hubnutí? Skoncujte s emocionálním přejídáním. Sladké vaše problémy nevyřeší

Foto: f.t.Photographer, Shutterstock.com

Foto: f.t.Photographer, Shutterstock.com

4:31
4:31

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Sáhnete po čokoládě, když jste ve stresu? Máte pocit, že si sladkým zasloužíte „odměnu“ za náročný den? Pak nejíte kvůli hladu, ale emocím. Emoční přejídání je častým problémem, který nejen sabotuje snahu zhubnout, ale dlouhodobě poškozuje i zdraví.

Článek

Možná to znáte: Stres v práci, hádka doma, nebo jen špatná nálada – a v tu chvíli máte chuť otevřít ledničku a „něco si dát“ jen proto, abyste se cítili lépe. Mlsání funguje jako rychlá náplast na duši. Ale opravdu pomáhá? „Jídlo je dostupné téměř kdykoli a kdekoli. Proto se snadno stává první pomocí při zvládání stresu,“ říká Hana Málková ze společnosti STOB, která se zaměřuje na zdravé hubnutí, a především trvalou změnu návyků. „Problém je v tom, že tato úleva je jen krátkodobá. Z dlouhodobého hlediska může emocionální přejídání vést k přibírání na váze, špatnému trávení, únavě i pocitům viny.“ Jedná se o berličku, která vám ve výsledku může podkopnout celkové zdraví…

Co znamená emoční přejídání?

Jíte i tehdy, když nemáte hlad? Potřebujete si „obalit nervy“ sladkostmi nebo brambůrkami? Pak se potýkáte s emočním přejídáním. „Jídlo by nemělo být odměnou, únikem ani způsobem, jak zvládat emoce,“ upozorňuje odbornice. Pokud se pravidelně stravujete podle nálady, zvyšuje se riziko přibírání, poruch příjmu potravy i tzv. jojo efektu. Emoční hlad má tu nevýhodu, že se ho jídlem nikdy skutečně nezbavíte. Možná se na chvíli uklidníte, ale negativní emoce zůstanou – a někdy se navíc přidá i výčitka, že jste zase snědli něco, co jste nechtěli.

Rozdíl mezi emočním a fyzickým hladem

Než se vymaníte z kolotoče emočního jedení, musíte se nejprve naučit rozlišovat mezi emočním a fyzickým hladem. To může být složitější, než se zdá - zvlášť pokud pravidelně používáte jídlo k potlačení svých pocitů. Jaký je mezi nimi tedy rozdíl?

  • Emoční hlad přichází náhle. Fyzický se naopak dostaví postupně. Touha po jídle není tak silná a nevyžaduje okamžité uspokojení.
  • Emoční hlad vyžaduje specifické pokrmy, které vás uklidní. Toužíte po nezdravém jídle nebo sladkých svačinkách, které vám okamžitě dodají energii. Když máte fyzický hlad, smíte téměř cokoli– včetně například zeleniny.
  • Emoční hlad je bezbřehý. Stále chcete víc a víc, často jíte, dokud nejste nepříjemně přejedeni. Fyzický hlad má své limity. Sytí se cítíte, když máte plný žaludek.
Foto: MAYA LAB, Shutterstock.com

Noční vyjídání ledničky? Nejen, že se vám s plným žaludkem nebude lépe spát, ale zaděláváte si i na přibírání a kolísání váhyFoto: MAYA LAB, Shutterstock.com

Čokoláda pomůže, ale jen na chvíli

Strach, vztek, smutek – to všechno jsou normální reakce na nenormální situaci. „Akceptujte je. Negativní emoce bohužel samy od sebe nezmizí a jejich potlačení, nebo jejich zajídání, vám přinese více škody než užitku,“ vysvětluje odbornice ze společnosti STOB (Stop obezitě) a doplňuje: „Je také zcela přirozené, že se nepříjemného napětí snažíte zbavit. Často za pomoci jídla. Nejčastěji nezdravého. Potíž je v tom, že v tu chvíli čokoláda skutečně pomůže. Uleví vám od pociťovaného napětí, možná i vytvoří pocit bezpečí a pohody. To vše ale jen krátkodobě.“

Jak z tohoto kolotoče ven

Mít své emoce pod kontrolou, stejně jako jídelníček, je běh na dlouhou trať a někdy je k tomu zapotřebí i vyhledání odborné pomoci – protože i z jídla se může stát závislost! „Jedinou osvědčenou cestou je vědomě hledat a zařazovat v takovou chvíli jiné strategie, které na stres také pomáhají, ale na rozdíl od nadbytku jídla nemají negativní důsledky,“ vysvětluje odbornice a přináší i jasná doporučení:

  • Technika oddalování: Pomáhá stanovit si v takové situaci časový limit, během kterého se pokusíte situaci ustát jinak než jídlem. To může být 10, 15, ale i 30 minut. Jídlo si nezakážete, jen si mezi napětí a jídlo postavíte „zeď“, která se po daném časovém úseku rozplyne.
  • Dýchaní a počítání: Začněte dýchat vědomě do břicha, hrudníku a pod klíční kosti. Nadechujte se nosem, vydechujte ústy nebo nosem. Cílem je pomalý hluboký nádech a o něco delší výdech. Stres tak dostanete pod kontrolu.

Načítám