Psychosomatika v praxi: Co vám tělo říká, když nehubnete?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tělo je zrcadlem vašich emocí, stresu a vnitřního napětí. To, co se děje uvnitř, se může projevit i navenek. Vnitřní disharmonie může dokonce sabotovat vaše hubnoucí úsilí, i když se zdá, že vše děláte správně. Nevyřešené emoce a vnitřní tlak mohou ohrozit vaše snahy o změnu těla, jak tvrdí psychosomatika, která se snaží nahlížet na lidské zdraví komplexně a celistvým pohledem.

Každá nepříjemná emoce, dlouhodobý stres, frustrace nebo nevědomé bloky se mohou projevit nejen ve vaší psychice, ale i fyzicky. Projevit se mohou dušností, bolestí a ztuhlostí zad či končetin, kožními i gynekologickými potížemi. Pokud jde o udržování postavy nebo hubnoucí snahy, může s rozhozenou psychikou souviset například stagnace hmotnosti, zadržování vody, zvýšená chuť na sladké či závislost na jídle.

Psychosomatika vás učí naslouchat signálům, které tělo vysílá. Klade důraz nejen na tělesnou složku, ale především na psychické rozpoložení a takzvanou somatizaci obtíží. Hledá pak jejich původce a řešení, místo abyste je ignorovali nebo se trestali dalšími restrikcemi.

Snažíte-li se zhubnout, možná se potýkáte s celou řadou nevyřešených emocí. Pocitem vlastní méněcennosti, smutkem ze svého vzhledu, strachem ze selhání či tlakem okolí. Stresovat vás může i pomalu postupující váhový úbytek.

„Jakmile nevidíte čísla, která byste vidět chtěli, v těle se rozjede stresová reakce. Do krve se vyplaví stresový hormon kortizol, který zvyšuje hladinu krevního cukru a snižuje funkci štítné žlázy. Obojí je pro hubnutí nevhodné,“ vysvětluje Martina Dvořáková, výživová poradkyně společnosti KetoDiet. Právě kortizol je velký nepřítel hubnoucích snah. S jeho zvýšenou hladinou souvisí mj. i vyšší riziko ukládání tuku, zejména v oblasti břicha a kolem vnitřních orgánů.

Pokud se vám proces hubnutí zpomalil nebo náhle zastavil, možná se vám snaží vaše tělo něco sdělit. Nejspíš potřebuje více odpočinku, méně stresu nebo čas na zpracování nových emocí. Psychosomatický pohled radí snažit se rozluštit tyto signály a pracovat s nimi.

Psychosomatický přístup neznamená jen myslet pozitivněji. Jde o hlubší práci s emocemi a zažitými návyky. Otevírá prostor pro lepší sebepoznání, uvědomění si, kdy a proč jíte či jak se cítíte ve vlastním těle. Snaží se vést k přijetí vlastního těla a oproštění se od přílišné sebekritiky a trestání, například přehnaným hladověním a cvičením.

„Ke štíhlému a zdravému tělu se musíte projíst a žádá si i pravidelný pohyb, ale stejně tak potřebuje regeneraci. Cvičení i hubnutí bude podstatně efektivnější, pokud nebudete tělo dlouhodobě přetěžovat,“ radí trenérka fitness center Contours Kateřina Hollerová.

Regenerovat přitom nemusíte jen vleže u televize. Procházka v přírodě či plavání vám vyčistí hlavu, udrží tělo aktivní a pomůže vyplavit ty správné hormony. „Žádný pohyb není zbytečný. Dvacetiminutová procházka pro vás bude mít rozhodně větší přínos než sledování televize z gauče,“ vysvětluje Hollerová.

Pokud potřebujete nejen zrelaxovat, ale i snížit dlouhodobý psychický tlak, pomohou i různé techniky emoční regulace, jako dýchání, meditace, journaling nebo práce s terapeutem.

Hubnutí zkrátka není jen otázkou stravy a pohybu. Tělo, mysl a emoce jsou propojené a vzájemně se ovlivňují. Když se učíte naslouchat svému tělu, rozumět svým emocím a snižovat vnitřní tlak, otevíráte cestu k přirozené a trvalé změně. Psychosomatika tak nabízí klíč nejen k úpravě hmotnosti, ale i k celkovému zdraví a rovnováze.

Za blbý den v práci dortík: Co je emoční přejídání a proč to může být nebezpečné