Krabičkování stále frčí! Proč mu propadly miliony lidí po celém světě? Šetří čas, peníze i hlavu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro představu: určíte si den, kdy pravidelně připravíte a navaříte kompletně všechno na následující čtyři dny, pak jídlo pečlivě roztřídíte do krabiček, popíšete je a naskládáte do lednice. V každé je přesná porce – máte krabičku se snídaní, obědem, večeří i se svačinkami. Pak už je jen vytahujete z chladničky a ohříváte.

Ke snídani třeba ovesnou kaši s ovocem a ořechy, k obědu kuře s rýží a brokolicí, ke svačině šlehaný tvaroh s jablky a skořicí, k večeři lososa se salátem a bramborami. Pokud vám to na první pohled připomíná krabičkové diety, které dodávají přímo domů nebo do práce různé firmy, nejste daleko od pravdy. Ale princip je jiný.

Meal prepping je pro ty, kdo se toho v kuchyni nebojí a chtějí mít pod kontrolou, co přesně jedí. S tímhle trendem začali už v 90. letech američtí kulturisté, pro které byla strava klíčová kvůli nabírání svalů a regulování hmotnosti i kondice. Od nich pak meal prepping převzali fitness trenéři. Brzy se zjistilo, že správně sestavená porce jídla je důležitá nejen pro sportovce, ale pro každého.

Krabičkování se rozjelo na vlně zájmu o domácí vaření i zdravou a vyváženou stravu. Ukázalo se jako dobrá cesta pro všechny, kteří chtěli nebo potřebovali zhubnout. Takže s ním začali operovat i výživoví poradci.

Sociální sítě, hlavně instagram a tiktok, pak tenhle trend vystřelily ještě o několik pater výš. Krabičkovacích videí najdete na sítích tisíce. Obvykle začínají větou: „Pojďte si se mnou připravit jídlo na x dní.“ A pak to influencer, výživový poradce nebo fitness trenér rozjede: předvede suroviny, uvaří, nakrabičkuje, pečlivě popíše a uloží.

Obvykle nechybí informace, kolik kalorií má které jídlo a jaké má makroživiny, tedy kolik bílkovin, cukru, tuku a vlákniny obsahuje. Ti nejlepší ještě přidají údaj, na kolik to všechno přišlo, a že přípravou hromady jídla strávili jen tři a půl hodiny (například).

A to je další důležitý benefit meal preppingu: potraviny nakoupíte podle přesného nákupního seznamu, všechno hned zpracujete, takže neprodukujete spoustu zbytků jako u každodenního vaření, spotřebujete všechno a jednoznačně ušetříte. Peníze i čas. Protože přípravou různých jídel během čtyř dnů strávíte v součtu rozhodně víc času než ony zmiňované tři a půl hodiny.

Aby to mohlo fungovat, potřebujete přesný bojový plán a recepty. A právě od toho jsou zmiňovaní „krabičkoví kuchaři“, kteří ve videích všechno odprezentují. Nebo předvedou, jak snadno se to dá zvládnout, a odkážou vás na přesný manuál s recepty na svém placeném kanále.

Což je úplně v pořádku, protože dělají práci, která může být pro leckoho užitečná a rád za ni zaplatí. Kolem meal preppingu vznikají komunity, kde se sdílejí nákupní seznamy, recepty, rozpočty i zkušenosti. Z krabičkování se stal jakýsi univerzální „lifehack“ nejen na zdravé jídlo, ale i na time management a úsporu v rodinném rozpočtu.

Je tedy krabičkování skutečně ve všech ohledech tak skvělé? V mnoha ano. Máte pod kontrolou, co jíte a v jakém množství. (Samozřejmě pokud máte dobře postavený jídelníček, ale proto se to celé dělá, takže předpokládejme, že ano.) Nevynecháváte jídla, protože máte navařeno. Že šetříte čas i peníze, už víme.

Úskalí je v tom, že to chce disciplínu a vybudování opravdu dobrého systému. Osobně by mě třeba mrzelo, že se z jídla vytratí pestrost a ze života každodenní radost z vaření. Což je ale pro řadu lidí spíš úleva – ohřát krabičku s připraveným obědem může být hodně osvobozující.

A otázka „co zase vařit“ se řeší jen dvakrát do týdne. Musíte ale přistoupit na hru, že budete pár dnů po sobě obědvat totéž. A také je třeba pohlídat, aby jídlo bylo i čtvrtý den stále ještě v kondici. Proto se nedoporučuje připravovat zásoby na víc než čtyři dny. Anebo použít mrazák.