Článek
Doma stojím u sporáku spíš výjimečně, proto jsem si nebyla jistá, co od podobného odpoledne čekat. Když jsem ale dostala příležitost vyzkoušet kurz indonéské kuchyně pod vedením šéfkuchaře Štěpána Návrata, zvědavost nakonec zvítězila. A dobře jsem udělala. Naučila jsem se připravit tři tradiční pokrmy, ochutnala spoustu nových ingrediencí a zjistila, že vaření může být překvapivě zábavné i pro člověka, který se mu běžně vyhýbá.
Přátelská atmosféra bez stresu
Za pouhé tři hodiny jsme se přenesli do Indonésie způsobem, který byl zábavný, uvolněný a překvapivě snadný.Ve skupině nás bylo sedmnáct. Převážně páry, několik samostatně příchozích mužů a já jako jediná žena bez doprovodu. Nikdo se ale necítil nepatřičně. Naopak. Štěpán dokázal od první minuty vytvořit atmosféru, ve které se každý cítil dobře.
Účastníci byli rozděleni ke dvěma stolům. Jeden vedl přímo Štěpán, druhý jeho thajská kuchařka. Každý měl vlastní plotýnku, připravené ingredience a dostatek prostoru na práci. Nešlo o žádné pasivní přihlížení. Krájelo se, smažilo, míchalo, ochutnávalo a hlavně se člověk nebál zeptat na cokoliv, co ho zajímalo.
Tři jídla, tři chutě Indonésie
Během odpoledne jsme připravili tři tradiční pokrmy indonéské kuchyně. Začali jsme polévkou Soto Ayam, která kombinuje kurkumu, vejce, kokosové mléko a chili olej. Už při přípravě bylo jasné, že Indonésané se koření rozhodně nebojí. Výsledkem byla sytá, voňavá a překvapivě harmonická polévka, která krásně zahřála.
Následovaly Balinese Summer Rolls, tedy lehké závitky plněné kuřetem, kokosovým mlékem, arašídy, cassavou, koriandrem a mangem. Právě tady se ukázalo, jak důležitá je práce s čerstvými ingrediencemi a správné balení závitků. Některé byly dokonale úhledné, jiné trochu rustikálnější, ale chutnaly skvěle všechny.
Vrchol přišel s přípravou indonéské klasiky Nasi Goreng. Smažená rýže se sambalem manis, krevetami a vejcem patří mezi nejznámější jídla celé země a není divu. Kombinace sladkých, slaných a pikantních tónů funguje dokonale. Jen je potřeba počítat s tím, že indonéská kuchyně umí být opravdu pálivá. Kdo má rád výrazné chutě, bude nadšený. Citlivější jedinci by si měli s chilli zacházet opatrněji.
Vaření jako cesta za poznáním
Na kurzu mě bavilo ještě něco dalšího. Nešlo jen o samotné vaření, ale také o vyprávění příběhů z cest, vysvětlování jednotlivých ingrediencí a jejich použití v běžném životě. Najednou člověk nechápal Indonésii jen jako exotickou destinaci plnou pralesů, chrámů a pláží, ale také jako zemi s fascinující gastronomií.
Proč bych šla znovu?
Na konci odpoledne přede mnou stály tři pokrmy, které bych si ještě ráno netroufla připravit ani podle receptu. A přesto se povedly. Možná právě v tom spočívá kouzlo podobných kurzů. Nejde o to stát se během několika hodin profesionálním kuchařem. Jde o radost z objevování nových chutí, setkání s lidmi a překonání vlastních obav.
A já už teď vím, že to nebyl můj poslední kurz vaření.
Chcete si podobný kurz vyzkoušet? Aktuální termíny a nabídku všech kurzů vaření najdete na tomto odkazu.
