Vařit šetrně, beze zbytku a za málo peněz je sexy. Trend razí i špičkoví šéfkuchaři

Tousty s fazolemi, čočka s pečenou mrkví, zapečené brambory, smažená rýže s vejcem, zelí zapečené se sýrem… Tahle jídla najdete v kuchařce Skromné jídlo. Stejně jako stejnojmenný instagramový účet je dílem Hanky Michopulu. Recepty na jídla, která nestojí mnoho peněz, a přesto jsou chutná a výživná, začala shromažďovat, aby pomohla rodinám s nevelkým rozpočtem. Tedy hlavně těm, v nichž jeden rodič a jeho příjem chybí. Ale ukázalo se, že tuhle inspiraci využívá kdekdo. A i ona sama šetrný způsob vaření přijala za vlastní. Jsem na tom úplně stejně. A je nás čím dál víc. Proč?

Stále bohužel platí, že zhruba třetina jídla na světě končí v koši. Samozřejmě se to liší v různých oblastech, ale celkově to vychází stále takhle děsivě. Všechna data ohledně plýtvání potravinami sleduje pečlivě nezisková organizace Zachraň jídlo. I ta vydala hezkou a inspirativní kuchařku a má instagramový účet, kde nejen informuje, ale i radí, jak plýtvání jídlem omezit.

Velkou mírou se na nešetrném zacházení s potravinami podílejí právě domácnosti. Zatímco v restauracích se kalkuluje, plánuje, a tím pádem nevyhazuje, protože si majitelé nemohou dovolit nevydělávat. Doma nám to ještě tak docela nejde. Ale zlepšuje se to. Hlavně proto, že je úsporné vaření i vaření beze zbytku už řadu let vzrůstajícím trendem.

Hezky se to ukazuje třeba na módě, která zažívá podobný vývoj. Už není sexy ukazovat, „že na to mám“ a utrácet za velké množství rychloobrátkového, značkového a extrémně drahého oblečení. Mnohem atraktivnější je hledat nadčasové a kvalitní kousky v secondhandech, podporovat lokální značky, ušít si ze tří starých pánských košil jedny originální šaty. Je to známka kreativity, originality a šetrného přístupu nejen k vlastní peněžence, ale k celé planetě.

Ale ne každý si umí sednout za šicí stroj a upcyklovat staré oblečení. A ne každý umí naplánovat rodinný nákup a efektivní jídelníček, aby si na to nemusel vzít dovolenou. Proto je užitečné sbírat tipy a triky „jen tak mimochodem“ a osvojovat si návyky, které celý proces zjednoduší a zautomatizují.

Například Jana Jelič, někdejší šéfkuchařka restaurací Ambiente, dělá kurzy, na kterých učí, jak si správně zorganizovat lednici a také práci v kuchyni. U toho to totiž celé začíná: u správně uložené zeleniny, u systematického nakládání se zbytky, u dobře poskládaného mrazáku, z kterého pak nevytahujeme neidentifikovatelné předměty.

Trend šetrného přístupu k jídlu tu s námi bude ještě dlouho a postupně se snad přetaví v udržitelný životní styl. Nejde totiž o to, zpracovat v kuchyni každou slupku a košťál, ale o komplexní přístup k vaření, který začíná u plánování a nakupování. A pokračuje přes efektivní kombinování surovin a intuitivní vaření k tomu, že jsou všichni nakrmení a ztráty minimální.

Na trend logicky reaguje i trh. Supermarkety nabízejí tašky či bedýnky s ovocem a zeleninou, kterou je třeba rychle spotřebovat. V online obchodech s potravinami můžete naklikat zboží krátce před expirací za velmi výhodnou cenu. Na takzvané zbytkové potraviny, s blízkým datem spotřeby nebo z různých akcí, se zaměřuje i řada obchodů. Pro obě strany je to výhodné a podstatný je výsledek: jídlo se nevyhodí.

Že jde o smysluplný a nezbytný směr, dokazuje i to, že průvodce restaurací Michelin začal před pěti lety oceňovat podniky, které se chovají udržitelně. Tedy vaří šetrně, minimalizují odpad, spolupracují s lokálními dodavateli a samy leccos pěstují. Na sklonku loňského roku se u nás udělily čtyři zelené hvězdy, oceněné byly dvě pražské restaurace Štangl a Leaf, strakonická Sůl a řepa a Dvůr Perlová voda z Kostelce nad Ohří. Právě jejich šéfkuchaři jsou největší inspirací v tom, jak přistupovat k surovinám, jak je kombinovat, jak si naplánovat a zorganizovat vaření. Někdy stačí pár drobných triků a nápadů, abychom se posunuli o velký kus dopředu.