Článek
Synestézie je zvláštní způsob vnímání, při kterém se neobvyklým způsobem propojují jednotlivé smysly. Podnět určený pro jeden smysl při této diagnóze automaticky vyvolá i vjem v jiném. Například zvuk může vyvolat konkrétní barvu, písmena mají vlastní odstíny, uslyšená slova vyvolají konkrétní chuť. Nejde přitom o pouhou fantazii ani vědomé představování. Tyto vjemy jsou mimovolní, stabilní a pro daného člověka zcela reálné.
Jak může synestézie vypadat
Podoby synestézie jsou velmi různorodé. Nejznámější je spojení zvuku a barev, kdy hudba nebo hlasy vyvolávají barevné vjemy. Poměrně časté je také vnímání barev u písmen a čísel. Existují ale i méně obvyklé varianty, kdy slova vyvolávají chuť, vůni nebo dokonce fyzický pocit, libý i nelibý. Vyvolané tělesné reakce mohou být i nepříjemné, jako fyzická bolest, ochromující tlak nebo paralýza.
Lidé se synestézií často popisují, že jejich prožitky jsou dlouhodobě stejné. Pokud například vnímají určité číslo jako modré, zůstává tato asociace neměnná i po letech. Právě tato stálost odlišuje synestézii od běžných představ nebo pouhých metafor.
Proč vzniká
Synestézie není tak vzácná, jak by se mohlo zdát. Odhaduje se, že se vyskytuje asi u čtyř procent populace. Často se objevuje už v dětství a někdy se vyskytuje i u více členů jedné rodiny, což naznačuje určitou genetickou souvislost.
Přesný mechanismus jejího vzniku zatím vědci neznají. Jedna z teorií předpokládá, že jde o silnější propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku, které zpracovávají různé smyslové vjemy. Jinými slovy, mozek synestetiků komunikuje napříč smysly intenzivněji než u ostatních.

Propojení smyslů může přinášet inspiraci a originální pohled na světFoto: fotosofy, Shutterstock.com
Dar, nebo komplikace?
Synestézie sama o sobě není nemoc ani porucha, spíše odlišný způsob vnímání. V mnoha případech může být dokonce výhodou. Lidé se synestézií často popisují lepší paměť, protože si informace spojují s barvami nebo jinými vjemy. Někteří mají také výrazně rozvinutou kreativitu a silnější prožitek hudby či umění. Není tedy náhodou, že synestézie se častěji objevuje u umělců, hudebníků nebo spisovatelů. Propojení smyslů může přinášet inspiraci a originální pohled na svět.
Dá se synestézie ovlivnit?
Synestézie je zpravidla vrozená a nelze ji zapnout ani vypnout. Ve většině případů se s ní dá žít bez omezení. Pro většinu synestetiků je jejich vnímání naprosto přirozené. Často si ani neuvědomují, že ostatní lidé svět prožívají jinak. Problémy nastávají spíše výjimečně, například pokud jsou vjemy příliš intenzivní a nepříjemné.
Zajímavé je, že malé děti mohou vnímat svět více propojeně a teprve postupně se jejich smyslové vnímání odděluje. Synestézie by tak mohla být určitým „pozůstatkem“ tohoto raného způsobu vnímání.







