Článek
Superpotraviny je označení, s nímž se můžete v poslední době setkávat v článcích o zdravé výživě. Nejde však o žádný odborný termín, který by měl jasně danou definici, spíše jde o výraz usnadňující v prostoru médií a reklamy identifikaci určitého typu potravin, jež by měly být bohaté na zdraví prospěšné látky. Existují vůbec?
„U některých potravin můžeme říci, že obsahují vyšší podíl tzv. mikroživin, takže se o nich dá s nadsázkou hovořit jako o superpotravinách. Řadí se mezi ně třeba bobulovité ovoce, které obsahuje vyšší podíl ochranných látek, přitom má méně cukru než ostatní ovoce. Výživnější jsou zpravidla plody, např. borůvky rostoucí v lese, než šlechtěné zahradní odrůdy,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.
Lokální vs. z druhého konce světa
Co se týče výše uvedených plodin, i takové avokádo je podle expertky zajímavé, vhodné pro nízkosacharidovou stravu, protože má vysoký obsah tuků. Chia semínka zase obsahují omega-3 mastné kyseliny, quinoa je přirozeně bezlepková.
Pokud se však chcete stravovat zdravě, rozhodně není nutné sahat po exotice. Dlouhé cestování a skladování totiž může u jídla snižovat kvalitu, chuť, a dokonce obsah některých prospěšných látek. Podobně hodnotné potraviny přitom dokáže vypěstovat i naše tuzemská zemědělská a zahradní produkce.
„Samozřejmě si můžeme zpestřit jídelníček exotickými potravinami z dovozu. Ale rozhodně by neměly tvořit jeho základ. Tím by mělo být to, čemu říkám skutečné jídlo, tedy základní, minimálně průmyslově zpracované potraviny, ideálně lokální a sezonní, které obsahují pro tělo maximálně využitelné živiny,“ apeluje odbornice.
Klíčky skvěle dochutíte nejen chleby s pomazánkou, ale třeba i krémovou polévkuFoto: Lithiumphoto, Shutterstock.com
Naši předci věděli…
Po jakých českých surovinách tedy sáhnout, chceme-li do naší stravy zařadit superpotraviny, resp. skutečné jídlo? V první řadě jsou to vajíčka, vysoce výživný koktejl celé řady důležitých látek. Ale i další živočišné produkty v rozumné míře prospívají zdraví. Jen je lepší se zaměřit na ty z farmářské a bio produkce, protože jsou zpracované tradičními metodami, díky nimž si zachovávají maximum živin.
Co se týče obilovin, už naše babičky věděly, jak prospěšné jsou pohanka, jáhly či kroupy. Zelenina rozhodně nesmí chybět, nejen kvůli vitaminům, ale i vláknině – třeba ta zelená listová přímo ze záhonu, nebo tzv. jedlý plevel (bršlice, listy pampelišky…). A když v zimě není k dispozici, opět stačí nahlédnout do spíže našich babiček. Najdeme tam kapustu, kysané zelí a další, nejlépe podomácku fermentované potraviny, samozřejmě cibuli, červenou řepu a vůbec kořenovou zeleninu.
Skvělým zdrojem vitaminů jsou také klíčky neboli tzv. microgreens – velký trend posledních let. Můžete je pěstovat klidně doma v kuchyni.
Domácí nakládaná zelenina obsahuje velké množství prospěšných mikroorganismů, vitaminů, minerálů a enzymůFoto: Nina Firsova, Shutterstock.com
Ne průmyslovým potravinám
A čemu se naopak vyhnout? Určitě jsou to průmyslově vysoce zpracované potraviny, různé polotovary, slazené nápoje a hotová jídla plná konzervantů. Ale samozřejmě i některé typy uzenin, pečiva, pochutin apod.
„Problém průmyslově zpracovaných potravin spočívá v tom, že sice skvěle chutnají kvůli nepřirozenému dochucení a nadbytku cukrů a tuků, ale obsahují málo živin. Tělo se tak nezasytí a máme tendenci jich sníst víc, než potřebujeme – a to vede k přibírání,“ upozorňuje Margit Slimáková.
