Neplaťte víc, než musíte! 7 nenápadných triků, kterými restaurace šidí zákazníky

Když si v restauraci vyberete jídlo nebo pití a jste ochotni za něj dát i vyšší částku, očekáváte přesně to, co jídelní lístek sliboval – třeba domácí knedlík, kvalitní džus nebo maso, které je opravdu z farmy. Někdy je ale realita jiná. Některé podniky hledají „kreativní“ způsoby, jak ušetřit nějakou tu korunu. Někdy je to proto, aby udržely příznivější a konkurenceschopné ceny, jindy spoléhají na to, že je zákazník neodhalí. A právě tyto drobné triky se vyplatí znát.

Do limonád a koktejlů dávají mnohdy velké kostky ledu, které se rozpouštějí pomalu a vy máte pocit, že jste za své peníze dostali opravdu hodně. Reálně jste zaplatili hlavně za vodu, která navíc jakýkoli nápoj naředí tak, že ztrácí svou chuť.

V posledních letech jsou velmi oblíbené tzv. domácí limonády a čerstvé džusy či freshe. Zákazníci si za ně rádi připlatí, ale jste si jisti, co vlastně pijete? Někdy jde o stejný sirup ze sámošky, který máte doma, džus či šťávu z krabice ze supermarketu. U šťáv a smoothie zas často v surovinách převládají ty nejlevnější, jako například mrkev či jablka.

Pivo načepované centimetr nebo dva pod rysku, to je asi klasika mnoha hospod. Pěna klame a host si mnohdy nevšimne, že nedostal, co měl.

Vyšší cena, vyšší kvalita. Alespoň tak by to mělo platit. Ovšem ne vždy to tak je a na špagetách bývá místo parmazánu levná varianta sýra, máslo „naředěné“ margarinem, olivový olej té nejnižší kvality, maso, kterému dochází trvanlivost, a někdy se to „chycené“ maskuje marinádou nebo kořením. A to ani netušíte, co má za sebou olej ve friťáku, ve kterém se připravovaly vaše hranolky.

Slova „domácí“ a čerstvé mají kouzlo a zákazník si za taková jídla a suroviny připlatí, ale ne vždy to je pravda. Už jsme mluvili o domácích limonádách, ale stejné to je u knedlíků, štrůdlu, bramborové kaše… Za čerstvé či domácí se vydávají často jen rozmrazené a rychle dodělané pokrmy koupené někde ve velkoobchodě.

Je jasné, že zákazník je citlivý na zvyšování ceny, proto je trendem posledních let ji ponechat, ale zmenšit porci. Znáte to z balení potravin, které se ze 100gramových najednou staly 85gramovými. Podobně je to s velikostí porcí, především příloh, tedy těstovin, brambor a hranolek, ale někdy i masa. Ne každý si totiž všimne gramáže v jídelním lístku. Na talíři si toho nemusíte všimnout, protože to kuchař mnohdy umí naaranžovat.

Některé podniky účtují „chléb“, „servis“ nebo „přípravu jídla“, aniž by na to hosta upozornily. Někdy prostě na stůl dají ošatku s pečivem a nějakou pomazánku před jídlem, o které předpokládáte, že je zdarma, ale nakonec ji naúčtují. Sledujte proto položky na účtence.

Oběd v restauraci? Pro mnoho Čechů nedostupný luxus. Kolik stojí v jednotlivých krajích? Praha není nejdražší!