Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dřív se před umíráním zavíraly oči, umírání bylo nepěkné, páchlo zatuchlinou, starobou, nemohoucností – a hlavně se vše utajovalo a dělo za zavřenými dveřmi. Nyní se dveře otevřely dokořán a my jsme svědci nového, velmi odvážného odcházení s koulemi, které dává smrti mnohem smířlivější rozměr. Někteří umírající odmítají skrývat své potíže, chtějí žít až do posledního dechu. Žít, radovat se, pracovat. Ani vteřinu nazmar, chtělo by se říci.
Zemřel profesor Cyril Höschl, báječný člověk s neuvěřitelným smyslem pro humor a schopností pojmenovat srozumitelně i nelehké filozofické, sociologické i psychické problémy. Kdysi jsem s ním chodila na francouzštinu a strašně jsme spolu paní učitelku zlobili.
Profesor Höschl věděl, že umírá, přesto dokázal dát interview, v němž nic ze svého stavu netajil, a mluvil, i když se jeho nemoc projevovala mimo jiné i ztíženou možností artikulace. Svůj stav popisoval bez sentimentu, s nadhledem sobě vlastním. A na otázku, jak se má, odpověděl: Lepší to být nemůže. I přes tragičnost okamžiku jsem se rozesmála. To byl celý on.
A také zemřel Jiří Bartoška, chlap, jenž dokázal smrti dát až jistý sexy rozměr a kterému to až do poslední chvíle na všech fotkách šíleně seklo, protože nikdy nepřestal být neodolatelným frajerem. A také nikdy nepřestal kouřit a pít téměř až do konce. To není vzkaz o alkoholu ani výzva k ignoranci lékařů. Jiří Bartoška nám tím říká cosi jiného. Nebojte se, buďte sami sebou a dobře se bavte. Žijete, i když vaše diagnóza stojí za starou belu. Aneb – Dokud žiju, žiju.
Nejenom tito dva pánové, ale například i nedávno zesnulá Anička Slováčková, jejíž odcházení bylo tak tragické, že jsem ho nedokázala sledovat, tím způsobili důležitou věc: neviditelné umírání začalo být vidět. Mluví se o něm, ví se o něm, a dokonce někdy vypadá tak, že by člověk málem nevěřil, že smrt je opravdu blízko.
Všem lidem, kteří na tom mají podíl, patří ohromný dík za jejich hrdinství. Za to, jaké „píárko“ umírání udělali. (Ano, schválně používám toto slovo jakoby nevhodné pro tak vážnou věc.)
Zásadním způsobem smrt zlidštili – a za to jim patří obrovské poděkování.
