Facky, rány a křik matky… Pro mnohé děti je dětský domov prvním místem, kde se cítí bezpečně

V rámci naší rubriky Rok pro dobro představujeme charitativní organizace, které se snaží pomáhat těm, kteří to potřebují. Nadace Dejme dětem šanci dlouhodobě pracuje s dětmi, které měly tu smůlu, že se narodily do nefunkčních rodin a jejich dětství bylo plné násilí, nejistoty a strachu. A první místo, kde se svobodně nadechly a konečně se přestaly bát, byl dětský domov. Mnohé dokonce mluví o tom, že jim doslova zachránil život.

Nadace dětem nabízí podporu ve chvíli, kdy jsou stále velice zranitelné, zejména v období dospívání a vstupu do samostatného života. Snaží se jim plnit přání a podporovat je, aby se mohly věnovat svým zálibám a realizovat se v tom, co je baví a v čem jsou úspěšné. To jim pomáhá posílit jejich často velmi slabé sebevědomí a do budoucna zvyšuje šanci na uplatnění se po opuštění dětského domova.

A jak taková konkrétní pomoc vypadá? Děti, které až v dětském domově našly to, co by mělo být samozřejmostí, mívají většinou úplně obyčejná, skromná přání. Přejí si dodělat školu nebo získat výuční list, nové brýle či jet na školu v přírodě… Což se jim díky nadaci a lidem, kteří nezištně pomáhají, daří splnit. A že má tato pomoc hluboký smysl, dokládá jeden příběh za všechny. O dalších si můžete přečíst přímo na stránkách nadace.

Míša vyrůstala se sestrou a mámou, která péči o své děti naprosto nezvládala. Hněv, křik, fyzické tresty i neustálé stěhování byly součástí každodenní reality. „Nikdo neměl vědět, co se doma děje,“ vzpomíná Míša. Že modřiny nejsou jen z dětských her a štípance od štěnic také nevznikly náhodou.

>>> Niki je „holka z děcáku“: Dodnes brečím, když se mě zeptáte na dětství…

Matka své děti udržovala v neustálém napětí, nikdy nevěděly, co se bude dít další den. „Často nás posílala pro cigarety, a když jsme jí je nepřinesly, vyhodila nás z bytu se slovy, že se bez nich nemáme vracet. Tolikrát jsme seděly na schodech před bytem a plakaly kvůli jedné cigaretě, kterou jsme nemohly sehnat,“ vysvětluje Míša, jak to doma chodilo.

Atmosféra strachu byla všudypřítomná. „Vzpomínám si na jednu noc, kdy jsme se sestrou seděly v koutě našeho malého pokoje a držely se za ruce. Čekaly jsme, až bouřka přejde, až se hněv vyčerpá,“ říká Míša.

Dětský domov, kam se později podařilo dostat i její mladší sestru, tak pro ni znamenal šanci zažít konečně pocit bezpečí a klidu. Poprvé v životě se setkala s tím, že se jí někdo skutečně ptá, jak se má a zajímá se o ni. Že může jíst a spát bez obav, co přinese noc.

Nadace Dejme dětem šanci nečerpá státní dotace ani prostředky z fondů ESF. Svou činnost financuje kombinací darů a vlastních fundraisingových aktivit. Přibližně třetinu své činnosti pokrývá samofinancováním. Právě proto vznikají projekty, jako je blížící se Běhám pro děti, spolupráce s firemními partnery na konkrétních projektech a aktivitách nebo prodej adventních kalendářů. Tento přístup umožňuje nadaci fungovat dlouhodobě, stabilně a zodpovědně – bez závislosti na jediném zdroji financování. Na stránkách si pak můžete i vybrat, kterému dítěti splníte jeho přání či jej podpoříte.

Páťa po porodu málem zemřel: V šesti letech nechodí, nemluví a rodiče bojují o každý jeho pokrok