Máte doma „bordel“? Nevíte, jak ten opravdový vypadá – neuvěřitelný zápach a byt, kterým se nedá projít

Nenechte se zmást jeho prostředním jménem. Ne, Martin Mojžíš Ondruš si opravdu nehraje na svatého, ač by možná mohl. Jen přijal jméno své manželky, ale činnost, kterou vykonává, rozhodně bohulibá je. Ale také pěkně smradlavá a svým způsobem vlastně docela nebezpečná. I za to si zaslouží obdiv.

Vyklízet dobrovolně a zdarma byty lidí, kteří je dokázali zcela zaplnit věcmi a odpadem, kde se množí zápach a v tom lepším případě bakterie, asi jen tak někoho nenapadne. Martin, zakladatel neziskové organizace Břečťan, ale pochopil, že lidé postižení patologickým shromažďováním si sami pomoct obvykle nedokáží. V angličtině se pro tento druh chování vžil termín hoarding a v souvislosti s extrémní zanedbaností a nepořádkem se mluví také o Diogenově syndromu.

O jak zásadní problém jde, pochopil Martin, který provozuje stěhovací firmu, velmi brzy. A také už ví, že se týká poměrně početné skupiny. „Často jsou to lidé, do kterých by to člověk neřekl. Třeba učitelka ze základní školy nebo mladý kluk,“ říká. A vyvrací tak zažitý mýtus, že jde jen o lidi z okraje společnosti nebo přestárlé, i když ti samozřejmě tvoří značnou část postižených. „Hoarding má vždy nějakou příčinu, často prožité trauma či psychickou nemoc,“ vysvětluje Martin Mojžíš Ondruš s tím, že základním předpokladem pro pomoc je ochota dotyčných s tím něco udělat. „Často chodí na terapii, snaží se, pak se ale vrátí do zaneřáděného bytu a sami nemají sílu ty věci vyhodit a uklidit si,“ dodává s tím, že každý si zaslouží respekt k jeho životnímu příběhu. A doplňuje, že nejde jen o hromadění věcí, pomoc si zaslouží i lidé, kterým v udržení pořádku brání zdravotní či fyzické obtíže.

Dobrovolníci z organizace Břečťan vstupují tam, kam by se většina lidí bála jen nahlédnout – do bytů plných odpadků, zkaženého jídla a věcí, které už dávno přestaly sloužit. Na svou charitativní činnost si vydělali vlastním podnikáním, ale zájemců je tolik, že potřebné finance na odvoz odpadu, ochranné pomůcky a další nezbytné věci brzy došly. A tak Martin vyzkoušel sílu sociálních sítí, kde názorně ukazuje, jak takové vyklízení nepořádku vypadá v praxi. „Odezva byla okamžitá, až jsem z toho byl překvapený a dojatý,“ říká Martin s tím, že v současné chvíli se snaží především zajistit, aby organizace Břečťan mohla dál fungovat.

Zakladatel Břečťanu a všichni, kdo se do pomoci zapojují, si ale velmi dobře uvědomují, že úklid zaneřáděných bytů, kde lidé často nemohou ani projít, spí na odpadcích a na záchod chodí na kýbl, protože dveře od WC už dávno nejdou kvůli nepořádku otevřít, sám o sobě nestačí. Velmi důležitá je také psychologická podpora i sociální a právní poradenství. I to se svým klientům v budoucnu bude snažit organizace zprostředkovat, všechno ale stojí peníze, které se jen těžko shánějí.

Chcete i vy lidem z Břečtanu v jejich velmi prospěšné práci a pomoci? Pomůže jakákoli částka, kterou zašlete. V poslední době musela organizace svůj provoz omezit, protože auto, které využívají k výjezdům, je velmi často porouchané. Ale možná se i díky vám podaří vybrat na nové.

„Sebepoškozování není jen snaha o pozornost,“ říká Barbora Pšenicová z Nevypusť duši