Nevidí na noty, přesto hraje v orchestru. Hra na housle změnila Týně celý život!

V Harmonii Christianě Daňkové nikdo neřekne jinak než Týno. Součástí nadačního fondu, který věří, že hudba dokáže měnit životy dětí a že v orchestru může hrát každé dítě, je tahle milá slečna už deset let. A dokazuje, že mnohé limity jde zbořit, jen je potřeba chtít a mít správnou podporu. Protože bez ní by Týna nejspíš na housle nikdy nehrála. A to by byla velká škoda!

Týna skutečně neměla kvůli svým vrozeným vadám zraku nejlepší předpoklady stát se houslistkou. „Vše, co vidím, se mi hýbe ze strany na stranu, a vidím jen na určitou vzdálenost, přestože nosím brýle. Mám zhoršenou zrakovou ostrost a orientaci v prostoru a vůbec nevidím detaily,“ popisuje.

Třeba noty vůbec nečte – a ani by to moc nešlo. „Vše hraju zpaměti a podle sluchu. Jak to slyším, tak se to učím. Těžké je, když někdo řekne číslo taktu, který máme zrovna hrát. To hned netuším, ale s tím mi hodně pomáhají lektoři, a dokonce i děti, když například vedu výuku,“ vypráví Týna s tím, že právě na spolupráci, vzájemné pomoci a filozofii, že hudba je tu pro všechny, je v Harmonii vše postaveno.

„Díky přístupu orchestru a faktu, že každý může hrát na hudební nástroj, jsem se dostala k hudbě a získala jsem opravdové kamarády a lidi, kteří se ke mně chovali hezky. Do té doby jsem takové lidi nepoznala,“ vysvětluje Týna a naráží tím na trápení, které měla ve škole kvůli tomu, že se od ostatních dětí lišila.

Zcela vážně a bez nadsázky Týna tvrdí, že jí Nadační fond Harmonie a orchestr zcela změnily život. „Troufám si říct, že díky nim jsem dnes tam, kde jsem – myšlenkově i hudebně. Orchestr mi zvedl sebevědomí. Najednou má člověk pocit, že někam patří a je součástí velkého celku, který se skládá z kamarádů, a ti se vzájemně podporují. Pomohl mi také srovnat se s potížemi se zrakem a dnes i to vnímám velmi pozitivně,“ říká Týna, která druhým rokem studuje na Pedagogické fakultě UK český jazyk a speciální pedagogiku.

A v orchestru Harmonie nejen hraje, je tam už dva roky i asistentkou výuky. „Harmonie a hra na housle? To je pro mě doslova život. Mám to tam moc ráda. Atmosféra je úžasná, trávím tam většinu času a jsem ráda za každou chvíli. Moc mě baví ta práce a to, že mohu přinášet radost dalším nově příchozím dětem a ukázat jim, že vše, co chtějí, mohou dokázat – a to za jakýchkoliv okolností,“ vysvětluje Týna.

S orchestrem, Harmonií, lektory i dětmi, které učí, má prý spoustu nezapomenutelných zážitků, za něž je nesmírně vděčná. „Byla jsem dvakrát ve švédském Göteborgu, kde se každý rok setkávají orchestry tohoto typu z celé Evropy. Byla jsem také na zájezdu v Řecku. Pamatuju si velké koncerty a spoustu legrace s dětmi i lektory. Měla jsem také již třikrát možnost si zahrát i sólově v Českém muzeu hudby. Což je opravdu úžasný pocit, i když jste předtím hodně nervózní. Na všechny tyto zážitky nikdy nezapomenu a moc děkuji všem lektorům i všem, kteří se mnou jdou touto cestou. A doufám, že budeme společně kráčet dál,“ končí Týna svoje vyprávění.

Nadační fond Harmonie vychází z hudebně-vzdělávacího programu El Sistema, který vznikl v roce 1975 ve Venezuele. Do České republiky ho v roce 2009 dostala Milada Cholujová, zakladatelka NF Harmonie a také zakládající členka asociace Sistema Europe, která pořádá pro děti zahraniční hudební soustředění. Smyslem je dopřát radost z hudby komukoli – bez ohledu na jeho sociální, ekonomické či jiné postavení.

A proto mají děti vše zdarma: výuku, hudební nástroje, veškeré pomůcky. Vše ze svých zdrojů a sponzorských darů hradí NF Harmonie. Jen pro představu: Orchestr by měl čítat minimálně 40 muzikantů, pořizovací cena nástrojů je asi tak 350 tisíc korun. Výuka pro jednoho školáka stojí nadační fond 2 600 korun měsíčně, jen notových papírů se každý měsíc tiskne 120 kusů. K tomu připočtěte dopravu a občerstvení na nejrůznější vystoupení a akce…

Proto je samozřejmě Nadační fond Harmonie rád za jakoukoli podporu, které se mu dostane od firem i jednotlivců. Možností, jak pomoci, je hned několik:

Svou nadaci, která pomáhá, má i zpěvák Marek Ztracený. Slaví 40 a vrací se na pódia: Přál bych si být v očích syna ještě chvíli hrdina