Hlavní obsah

Touha po 90. letech je hlubší, než si myslíte. Proč jsme jimi právě teď tak posedlí?

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Devadesátky jsou zpátky. Zatímco jedni se do nich vracejí s nostalgií, druzí v nich hledají svět, který nikdy nezažili. Proč se právě teď z 90. let stal fenomén napříč generacemi?

Článek

Stačí večer na sociálních sítích nebo u seriálu Love Story, a je to jasné: devadesátky nejsou jen inspirací, ale aktuálním kulturním momentem. Vracejí se v módě, v líčení, v hudbě i v tom, jak vyprávíme příběhy. Nejde přitom jen o nostalgii těch, kdo je zažili, objevuje je i mladší generace. Nejde jen o styl. Proč nás přitahují zrovna teď?

Minimalismus jako luxus

Byla to doba, která ještě nebyla posedlá vlastním obrazem. Móda nebyla vytvořená pro algoritmus. Na přehlídkách i ulicích dnes znovu vidíme kousky z této dekády – saténové slip dress šaty na tenká ramínka, modré džíny s vysokým pasem, bílé tílko, oversized sako, sandály na nízkém podpatku nebo tenisky. Vrací se i úzké brýle, chokery, kabelky přes rameno. Nic navíc. Jen dobrý základ.

Značky jako Calvin Klein postavily devadesátky na čistotě bez okázalosti. Carolyn Bessette-Kennedy tehdy definovala styl dnes známý jako quiet luxury – neutrální paleta, dokonalé střihy, minimum doplňků.

A pak tu byl druhý proud: grunge. Roztrhané džíny, kostkované košile, „náhodné“ vrstvení. Kurt Cobain nechtěně definoval estetiku, která se dnes znovu objevuje v kolekcích i na tiktoku. Jak řekl návrhář Marc Jacobs: „Devadesátky byly o tom, vzít něco obyčejného a udělat z toho něco výjimečného. Bílé tričko. Džíny. A postoj.“

Foto: Kevin.Mazur , Gettyimages.com

Kurt Cobain byl jednou z ikon devadesátek. Na snímku s manželkou Courtney Love a dcerou Frances BeanFoto: Kevin.Mazur , Gettyimages.com

Bez internetu: nedokonalost jako dokonalost

Podobně fungovala i krása, která byla mnohem volnější než dnes. Pleť nemusela být perfektní, vlasy upravené. Make-up byl sotva viditelný nebo naopak přehnaný, s tmavou konturkou a světlejší rtěnkou. Ikony jako Kate Moss nebo Naomi Campbell působily, jako by se nesnažily. A právě to z nich dělalo víc než jen tváře kampaní.

Ale možná jde spíš o to, jak jsme žili. Devadesátky byly poslední dekádou, kdy svět ještě nebyl neustále online. Telefony nebyly prodloužením ruky. „Byla to poslední chvíle, kdy jste mohli zmizet,“ říká Edward Enninful, tehdejší šéfredaktor evropské Vogue. Zmizet znamenalo být nedostupný. Neodpovědět hned. Nevědět. Čekat.

Věci trvaly déle a náhoda hrála roli. Devadesátky neznaly seznamovací aplikace ani okamžitou zpětnou vazbu. Lidé se potkávali náhodou, bez toho, aby je navedl algoritmus. Volali si na pevnou linku. Psali si dopisy. Nebyli si jistí, co ten druhý cítí, a právě to vytvářelo napětí i hloubku.

Foto: Ron Galella, Gettyimages.com

Supermodelky jako Naomi Campbell a Kate Moss byly přirozeně krásnéFoto: Ron Galella, Gettyimages.com

Kouření: estetika i symbol

Nejkontroverznější prvky devadesátek byly heroin chic, extrémní štíhlost a taky normalizace kouření. Cigareta byla součástí image, objevovala se v módních kampaních i filmech. Dnes je tahle estetika téměř šokující. Jenže devadesátky nebyly moralizující, byly experimentální. A často hodně na hraně.

Kulty devadesátek

Seriály byly nejen populární – nastavovaly normy a formovaly způsob života a identitu celé generace. Beverly Hills 90210 jako první otevřeně ukazoval život teenagerů. Vztahy, sex, drogy, tlak okolí.

Seriál Přátelé zase redefinoval dospělost. Ukázal generaci, která odkládá „velké životní kroky“ a místo toho buduje přátelství jako novou formu rodiny. Sex ve městě přinesl revoluci v tom, jak se mluví o ženské sexualitě, kariéře a nezávislosti. Carrie Bradshaw se stala ikonou stylu a hlavně životního postoje.

A hudba byla doslova identitou té doby. Grunge přinesl autenticitu a odmítnutí komerce, hip hop definoval společenský hlas. Pop reprezentovaný Spice Girls vytvořil nový typ globální popkultury. Poprvé bylo skrze hudbu možné „někam patřit“.

Foto: Profimedia.cz

Dívčí kapela Spice Girls se stala celosvětovým fenoménemFoto: Profimedia.cz

Proč nás přitahují právě teď?

Každá doba se vrací k té předchozí, ale návrat devadesátek je jiný. Osobnější. Jsme unavení – z rychlosti, tlaku, že jsme pořád „na očích“. V 90. letech byly věci jednodušší. Ne nutně lepší. Ale klidnější.

Možná si jen chceme vzpomenout, jaké to je, když život není pořád online – nebýt dokonalí, nechat věci trvat. A má cenu si to připomínat. Protože někdy se nevracíme do minulosti proto, že byla lepší. Ale proto, že si uvědomujeme, co jsme ztratili.

Načítám