Děsivé devadesátky aneb Když Spice Girls vážili v televizi a deprese byla sprosté slovo

V devadesátkách se nosily bokovky, trička k pupíku a výrazné barvy. V televizi frčelo Eso s Terezou Pergnerovou a ikonický teenage seriál Beverly Hills 90210, z magneťáků zpívaly skupiny Spice Girls, Take That nebo East 17. Byla to skvělá doba umocněná čerstvě nabytou svobodou a pocitem, že nic není nemožné. Ale přestože šlo o období módně či hudebně barvité, lidské psychice devadesátá léta moc nepřála.

Lidé se, podobně jako dnes, potýkali s depresí, úzkostí, panickými atakami, syndromem vyhoření, únavovým syndromem, workoholismem a nejrůznějšími závislostmi, ale mluvit o tom bylo tabu. Veřejnost měla pocit, že deprese je něco jako blbá nálada a syndrom vyhoření spíš lenost.

Koneckonců, pomineme-li období totality, v novodobých svobodných dějinách u nás bylo právě v 90. letech nejvíc sebevražd. Například mezi lety 1991 až 1995 zvolilo podle Českého statistického úřadu dobrovolný odchod ze života 1 883 lidí, což je o 600 víc než například v letech 2018 až 2022. O svoji psychiku se staral málokdo, většina ani netušila, že by se to mělo a už vůbec ne, jak na věc.

V tomto směru je společenský posun velmi znatelný. Na přelomu tisíciletí se začalo pomalu, ale jistě o důležitosti psychického zdraví mluvit nahlas. Deprese přestala být stigmatem a návštěva psychologa ostudou a zodpovědný přístup k mysli se stal normou.

Obzvláště náročné to měly v devadesátkách ženy. „Dnes už vědí, že je důležité mít především dobrý vztah sama se sebou, ale dříve to tak nebylo. Kladl se přehnaný důraz na vzhled a o psychice se nemluvilo,“ říká životní koučka Lenka Procházka. Ženu veřejnost vnímala především jako někoho, jehož základní povinností je být hezká. A hezká rovnalo se štíhlá a kdo je štíhlý a hezký, je zákonitě šťastný. „Předpokládalo se, že žena by měla být vyrovnaná, a když má nějaké problémy, určitě by o nich neměla mluvit veřejně. Tohle tabu se naštěstí také zlomilo,“ dodává Procházka.

Dnešní čtyřicátnice prošly v devadesátkách pubertou. Řada z nich si na vlastní kůži prošla odmítáním svého já a trpěla nízkým sebevědomím. To se často projevovalo poruchou příjmu potravy a podobně. Dívky poslouchaly Spice Girls a přišlo jim zcela normální, že se veřejně řeší, která ze „spajsek“ je tlustá a která hubená. Třeba Mel C, jež oslavila nedávno padesátiny, řekla, že přesně tohle ji dovedlo k bulimii, závislosti na sportu a depresím.

Nikoho tehdy nezarazilo, když moderátor televizního pořadu vyzval dvě členky skupiny, aby si stouply na váhu a na kameru ukázaly, kolik váží. Dovedete si představit, že by dnes někdo něco takového chtěl třeba po Rihanně? „Z dnešního pohledu je to neuvěřitelné, ale dříve se doopravdy víc řešila čísla. O pocitech a o tom, co ženy prožívají, se nemluvilo. I já jsem ve své praxi tehdy mnohem víc řešila sebevědomí klientek, a bylo jich hodně,“ potvrzuje Lenka Procházka.

O tom, jak těžké to tehdy bylo, ví své i herečka Kate Winslet. Hvězdou se stala díku filmu Titanic právě na konci devadesátek. V médiích se okamžitě řešilo, jestli není trochu moc při těle a neměla by zhubnout. „Kdybych mohla vrátit čas, byla bych víc slyšet. Řekla bych novinářům: Neopovažujte se ke mně takhle chovat. Jsem mladá žena, moje tělo se mění, já sama jsem tím vyděšená a cítím se nejistě. Nedělejte mi to ještě horší,“ nechala se nedávno slyšet.

Zároveň ale řekla, že byť je to dnes lepší, pořád to není ideální. „Když vyjde herečka na červený koberec, začnou hned lidé říkat: Ta vypadá úžasně, je prostě dokonalá! Nebo dokonce použijí i to děsivé slovo štíhlá. Neříkejte to! O mužích to přece také neříkáte!“ A celý rozhovor zakončila parádní tečkou: „Věřte mi, že jakmile opustím ten koberec a sednu do auta, je to pryč. Doma jsem v pyžamu, cpu se brambůrky a prdím. Protože to my hvězdy také děláme.“

Móda z devadesátek je zpět! Jak dnes nosit rovné džíny, kožené vesty i kalhoty do zvonu