Článek
Vždycky mi bylo líto všech zúčastněných a nejvíc těch dětí. Děti nikomu nepatří, ani matce. Byly nám svěřeny a my je máme opatrovat. Ale děti mají rodiče dva, matku a otce. Neměly by se stávat nástrojem něčí pomsty. I když chápu, že v emočně vyhrocené situaci je někdy těžké to dokázat.
Udělala jsem hodně špatných věcí, ale svému exmanželovi jsem předávala jeho děti, kdykoliv chtěl. Bolelo to. Věděla jsem například, že někdy řídí pod vlivem. Když spolu někam jeli, zalézala jsem pod postel a kroutila se tam hrůzou. Naštěstí se nikdy nenabourali. Ale dělo se leccos. Navzdory tomu jsem mu nikdy nebránila stýkat se s dětmi. Chtěla jsem, aby měly tátu. Aby ho znaly. Aby si na něj udělaly samy názor. Věděla jsem, že je má rád, byť po svém, a nechtěla jsem jim jeho lásku brát.
Mé děti díky tomu tátu mají. Berou ho takového, jaký je, a mají ho rády. Už jsou dospělé.
Ale poslední dobou jsem často ve svém okolí svědkem podobného jevu, ale v trochu jiné – a podle mě ještě horší – podobě. Některé dospělé děti účtují se svými rodiči nebo s rodiči svých partnerů tak, že jim brání ve styku s vnoučaty. Toužím poprosit všechny dospělé děti svých přátel, aby byly skutečně dospělé a svými dětmi nestřílely. Určitě jsme toho všichni dost zvorali, nepochybně jsme mohli v lecčems ublížit, ostatně kdo nic neposral, ať hodí kamenem, ale trestat vnoučaty mi přijde trestuhodné. Jsem vážně moc ráda, že tohle se mě netýká, i když jsem taky ne vše dělala dobře. Je mi nesmírně líto některých svých přátel, kteří na stará kolena nedokážou mluvit o ničem jiném než o tom, jak jim chybí jejich milovaná vnoučátka.
Je několik věcí, které podle vědeckých výzkumů lidem šedesát plus zkracují život. Na čelném místě tak figurují konflikty v rodině. Chápu. Já bych něco takového nepřežila.
A tak všem nedospělým dospělým dětem, které toto na svých rodičích páchají, přeji, aby konečně dospěly. Škodíte tím nejenom prarodičům, ale i svým dětem, kterým berete lásku jejich babiček a dědečků. Škodíte tím i sobě. Až dospějete, tak si snad budete umět říct: moje máma nebo táta nebo tchyně či tchán jsou příšerní, ale jsou to prarodiče mých dětí a milují je. Je na čase tu jejich příšernost vydržet.
Prarodiče nemusí milovat, stačí, když je budou respektovat.
Cti otce svého a matku svou, že.
