Článek
Vláknina jako nový protein? Minimálně v marketingovém pojetí ano: nápisy na obalech „s přidanou vlákninou“ a „+ fiber“ jsou zárukou toho, že se zboží prodá víc – a nejspíš také za vyšší cenu. Proč? Protože už opravdu hodně lidí pochopilo, že vlákninu naše tělo velmi nutně potřebuje. Trend „fibermaxxing“ nabírá na síle hlavně na sociálních sítích a na rozdíl od mnoha pouze efektních směrů má skutečně smysl.
Trend z lékařských ordinací
Podobně jako v případě proteinu jde o trend, který vzešel ze zájmu o zdravou výživu a zdraví obecně. Ale zatímco se fokus na bílkoviny zrodil v posilovně, protože protein rovná se svaly, vláknina k nám přišla z lékařských ordinací, protože má zásadní vliv na zdravá střeva. Za vším stojí fakt, že nás zajímá, co jíme. Respektive, kolik a čeho bychom měli jíst, aby naše tělo dobře fungovalo a bylo zdravé.
A tato kritéria už se dostávají do popředí před pouhou potřebu vypadat dobře. Už je nám jasné, že protein potřebujeme, abychom měli svaly, ne ty kulturistické, ale jednoduše svaly, díky nimž se naše tělo také pohybuje. Vláknina zase může za to, že se uvnitř těla hýbe to, co se pohybovat má, tedy trávení.
Co všechno umí vláknina
Správná činnost střev a pravidelná stolice není to jediné, co může dostatek vlákniny ve stravě ovlivnit. Vláknina také zpomaluje vstřebávání cukrů a pomáhá tak stabilizovat krevní cukr, váže cholesterol a snižuje jeho hladinu v krvi, slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevním mikrobiomu, čímž pozitivně ovlivňuje imunitu, zánětlivé procesy v těle i hormonální rovnováhu. Zní vám to příliš medicínsky? Tak je to v pořádku, protože vláknina má přímý vliv na naše zdraví. A je to faktor, který můžeme sami ovlivnit jednoduše tím, jak si poskládáme jídelníček.
Jíst všeho tak akorát…
Dospělý člověk by měl sníst denně 25–30 gramů vlákniny. Pro představu: 100 gramů vařené čočky obsahuje asi 8 g vlákniny, 2 lžíce chia semínek tak 10 g. A to jsme u potravin s vysokým obsahem vlákniny, sem patří právě luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce, semínka a také ořechy.
Realita je taková, že sníst doporučenou dávku vlákniny se podaří jen těm, kdo mají opravdu dobře sestavený jídelníček nebo si přímo hlídají příjem jednotlivých živin, kromě vlákniny i bílkovin, tuků a sacharidů. (A to, že si je hlídají, ještě neznamená, že je také úspěšně „splní“.) Trefně se tomu říká vyvážená strava, tedy všeho tak akorát, co tělo potřebuje. Protože nasypat do sebe pytel chia semínek není řešení. Jenže poskládat si dobře opravdu vyváženou stravu chce jisté vědomosti, disciplínu a také trochu času, což se ne každému daří spojit.
Rychlá a zrádná řešení
A tady se otevírá prostor pro výrobce potravin a potravinových doplňků. Sáhnout po vláknině v prášku či kapslích je rozhodně rychlejší řešení než si spočítat, kolik brokolice, jablek, fazolí a ovesných vloček dá dohromady potřebný denní příjem. Tyhle přirozené zdroje vám doporučí každý lékař i výživový poradce, ale vláknina z prášku je rozhodně lepší než žádná vláknina.
Takže když můžeme sáhnout po krabici müsli s nápisem „9 g vlákniny v každé porci“, nejspíš to uděláme. Bylo by dobré se mrknout i na to, kolik je v té jedné porci třeba cukru, to už na krabici velkým písmem nejspíš napsané nebude. Leda by to bylo müsli se sníženým obsahem cukru, což by bylo jistě náležitě promováno.
Zkrátka: tahle viditelná lákadla na výrobcích je třeba brát s rezervou, zaměřit se na nezpracované potraviny a to, co nám reálně mohou přinést. Zkratky jsou často velmi zrádné. Každopádně nápis „s vlákninou“ budeme na obalech potravin potkávat stále častěji.
Gastrotrendy Dariny Křivánkové
Chcete vědět o všem, co se právě děje kolem jídla? Co stojí za ochutnání, do jakého podniku zajít, čeho si všimnout, co si uvařit? Sledujte na Proženy.cz rubriku Gastrotrendy Dariny Křivánkové. Známá novinářka byla šéfredaktorkou několika food magazínů, psala sloupky o jídle pro prestižní týdeník a tři roky provozovala bistro Topinka v Českém Krumlově.
