Hlavní obsah

Michelle Obama (60): Přiznala umělé oplodnění, problémy s výškou i manželskou krizi

Foto: Sarah Stier, Gettyimages.com

Foto: Sarah Stier, Gettyimages.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Srdečná, chytrá a vždy elegantní, s nakažlivým úsměvem a smyslem pro humor. Čekali byste, že vlivná a obdivovaná žena, jako je Michelle Obama, bude mít pochybnosti o své postavě, přizná manželskou krizi i strach, zda dobře vychovává své dcery?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jestli se Michelle Obama nedá něco upřít, pak to, jak sympaticky, spontánně a kultivovaně působí. I když její role první dámy skončila už v roce 2016, získala v roce 2020 třetí rok po sobě titul nejobdivovanější ženy v Americe – v rámci výroční ankety Gallupova institutu. Dnes slaví šedesátku, kterou by jí mimochodem nikdo nehádal. Je dobré připomenout si, proč ji lidé mají tak rádi.

Talentovaná holka z Chicaga

Michelle LaVaughn Robinson Obama, jak zní její celé jméno, se narodila 17. ledna 1964 v Chicagu a vyrůstala ve čtvrti South Side v obyčejné rodině. Michelle byla talentované dítě a už na základce byla přeřazena do výběrové třídy. Pak následovala výběrová střední, ze které pokračovala na Princeton, kde získala bakalářský titul na sociologii. U toho nezůstalo a má ještě titul doktor práv z Harvardu.

Po škole nastoupila do právnické firmy, která byla zásadním odrazovým můstkem kariérním i místem, kde potkala svého budoucího manžela. Následně prošla několik firem a pozic – od asistentky starosty Chicaga až po viceprezidentku pro společenské záležitosti chicagské univerzitní nemocnice. Z tohoto postu odešla v roce 2008, kdy byl její manžel zvolen prezidentem USA.

Jak se Michelle zamilovala do Baracka

Michelle byl mladý právník Barack přidělen jako stážista, když pracovala v advokátní kanceláři. Nebyla to láska na první pohled, ale postupně podlehla jeho sexy barytonu a také tomu, jakou sílu a klid vyzařoval.

O ruku ji požádal při večeři, která měla být oslavou, že dokončil práva. „Údajně to byl ten hlavní důvod. Jenomže pak přišel číšník s dezertem a podnosem. A tam byl prsten. Byla jsem úplně v  šoku,“ vzpomínala Michelle. Jak by nebyla v šoku, když jí chvíli předtím dlouze vyprávěl, proč je podle něj manželství přežitek.

Vzali se 3. října 1992. Od té doby platili za příkladný pár bez problémů. Tuto představu nabourala sama Michelle, která ve své první knize Můj příběh nechala nahlédnout i za oponu jejich oficiálně prezentovaného života.

Obamovi a jejich manželské krize

Její zpověď byla upřímná a nevyhýbala se ani ožehavým tématům. Třeba tomu, že s manželem měli několik krizí, ze kterých jim pomáhal vztahový psycholog. Dokonce přiznala, že jeden čas svého muže doslova nemohla vystát.

Prozradila i to, jak moc ji trápil potrat a následné potíže s početím, které naštěstí pomohlo vyřešit umělé oplodnění, díky kterému se narodily obě jejich dcery – Malia Ann (nar. 1998) Natasha (nar. 2001).

Ukázala také odvrácenou stranu a dopad toho, když máte za muže prezidenta a jste první dáma USA. I když to může mnoha lidem připadat jako terno, přiznává, jak těžké bylo snášet neustálou pozornost médií, ale i to, že její muž byl velmi málo s ní a dětmi a jak i na nich obou stále někdo hledal chyby – i proto, že byli prvním prezidentským afroamerickým párem. Vzpomíná třeba i na to, jak se bála, aby život v Bílém domě neudělal z jejich dcer rozmazlené holky.

Komplexy Michelle Obama

Michelle mnoho lidí obdivuje i pro její postavu a stala se módní ikonou. Proto je těžké pochopit, že i ji trápil od dětství vzhled – o tom píše ve své druhé knize Světlo v nás. Přiznala, že má o sobě velké pochybnosti, které označuje jako ustrašenou mysl. Že není spokojena se svou výškou (180 cm) a vzpomíná, jak ji štvalo, že musela stát při každém třídním focení vzadu, protože pořád vyčnívala.

Ačkoli se o ní často mluví a píše jako o krásné ženě, ona sama se na sebe nedívá ráda. „Jsou rána, kdy si rozsvítím v koupelně, podívám se na sebe do zrcadla a zoufale se mi chce znovu zhasnout,“ uvedla ve svých životopisných knihách – ale hlavně v té druhé už je vidět posun. Věk a zkušenosti jí pomohly získat nadhled a i s tímto pocitem už umí zacházet a tlumit ho díky – jak říká – „svému vnitřnímu světlu“. A metody, jak se s vnitřními pochybnostmi vyrovnat, nabízí i čtenářům.

A perlička na závěr: S lehkou depresí, kterou prý pocítila v době pandemie, jí pomohl nový koníček – je jím pletení! Prý ji to nejen baví, ale i jde od ruky. Považuje to za dar, který má v genech jako potomek několika generací švadlen.

Načítám