Článek
Svojí básní Představ si prosím v roce 2024 naprosto ovládla finále soutěže Česko-Slovensko má talent a i když nakonec nevyhrála, její hvězda letěla strmě vzhůru. Katka Pokorná neboli Svojost dávno není „básnířka od Mareše“, jak jí někteří nazývají, protože ji oblíbený moderátor sdílel i v éteru rádia. Vydává básnické sbírky, píše texty, byla hostem na turné Marka Ztraceného – úspěchů má na svém kontě nespočet.
Co Katka Pokorná v Bublinách prozradila?
- Její básně jsou velmi osobní, litovala někdy, že se otevřela moc? „Neříkám nic, co by nezažili nebo necítili ostatní... Ale ano, byly hejty, že jsem brečínek a ukňouranec.“
- Co se změnilo, když Leoš Mareš na Evropě 2 pustil její básně? „Potvrdilo se mi, že když něco děláte účelně, tak to nikdy nevyjde. Ale věci, které jsou tvořeny ze sebe, protože vás baví, se můžou chytnout.“
- Proč neoslavila druhé místo v Talentu? „Byla jsem ráda, že to mám za sebou a chtěla se schovat do sebe. A takhle to mám se vším...“
- V dětství nebyl čas na její smutek, odbornou pomoc vyhledala až v dospělosti. „Narazila jsem tvrdě na zem s vlastní psychikou. Navíc jsem se špatně zamilovala a měla zlomené srdíčko. Byla jsem ztracená a neměla za kým jít, nikdo nic takového nezažíval.“
Neměla jsem pocit, že máme jiné dětství
Když se řekne těžké dětství, asi málokdo si představí, že by se ve dvanácti staral spolu se starší sestrou o malé sourozence, protože máma rodinu opustila a táta musel chodit do práce. Málokdo si představí malou sestřičku, která je pláčem modrá a chce maminku, zápěstí spálené od sunaru, kterým ve dvanácti letech krmíte kojence, nebo pocit, že jste sice mámy mazánek, ale ta bez rozloučení odešla a vy si myslíte, že už vás nikdo nikdy nebude mít rád.
To všechno Katka Pokorná zažila. „Moc si to nepamatuju. Vím, že děti brečely, táta byl úplně v hajzlu a my se ségrou nechodily do školy, abychom se staraly. Pak to zjistili babička s dědou a vzali si nás do pěstounské péče, zachránili nás před dětským domovem. První svačinu do školy jsem měla až od babičky. V sedmé třídě…“ vypráví, ale zároveň říká, že neměla pocit, že má jiné dětství než ostatní.
Rozhovor s Katkou Pokornou neboli Svojost: o těžkém dětství, diagnóze ADHD v dospělosti i lásce s tanečníkemFoto: Proženy.cz
ADHD? Říkali, že nejsem blbá, ale líná
Je to pár let, co jí byla diagnostikována ADHD. „Já mám hyperaktivitu schovanou v hlavě. Říkali mi, že nejsem blbá, ale líná, což přesně ADHD vystihuje. Vždy jsem se učila v noci, klidně na čtyři zkoušky naráz, ale musela jsem dospět do bodu, kdy je po deadline a teče mi do bot,“ vzpomíná.
ADHD může život ztěžovat, ale Katka si zároveň uvědomovala, že díky tomu je zkrátka svojská. Medikace jí pomohla s prokrastinací a doděláváním úkolů, ale ona se bála, že přijde o svou kreativitu a chaos: „Najednou byla moje hlava schopná soustředit se na jeden úkol, ale mě to nebaví. Mě baví multitasking, potřebuju dělat osm věcí najednou, tři dodělat a jednu nikdy. Mám svoje podpůrné life hacky jako brown noise, ale už nemedikuju.“
Byla jsem přesvědčená, že zůstanu sama
V závěru knížky Znamení píše, že si splnila sny, ale nemá to komu říct. A prý není snadné s ní žít. To se nedávno změnilo a Kateřina je ve vztahu s tanečníkem Martinem Prágrem.
„Překvapilo to úplně všechny, že jsem schopná s někým být. Byla jsem přesvědčená, že zůstanu sama: nepouštím si lidi k sobě a nemám důvěru v muže. Měla jsem tak zlomené srdíčko, že už jsem takovou bolest nechtěla v životě zažít. V podstatě jsem zažila jenom neopětované lásky a myslela si, že někteří lidi prostě mají v osudu, že zůstanou sami. A pak přišel Marťas,“ usmívá se.
