Článek
Od chvíle, kdy se začal dvakrát ročně měnit čas, se svět rozdělil na příznivce i odpůrce. Argument, že se tím šetří energie na provoz v továrnách, už neobstojí, takže se zdá, že by se s tím mohlo přestat – a už řadu let se o zrušení mluví. Jenže se zúčastněné státy nejsou schopny domluvit, jaký čas ponechat, zda letní, nebo zimní.
Jak byste rozhodli vy? Vyhovuje vám více letní, nebo standardní pásmový čas, lidově nazývaný zimní? Hlasujte v anketě pod článkem.
Změna času 2026
V roce 2026 dojde ke změně času v noci ze soboty 28. března na neděli 29. března. Ve 2:00 ráno se hodiny posunou o jednu hodinu dopředu na 3:00, což znamená, že lidé přijdou o hodinu spánku. Tento čas bude platit až do 26. října, kdy ručičky posunou o hodinu zpět, nastane zimní čas a hodina se lidem vrátí.
Proč a odkdy se hýbe s časem?
Historie změny času je už poměrně dlouhá a poprvé se o ní začalo mluvit před více než 200 lety. Už v roce 1784 totiž v jednom ze svých dopisů americký státník a diplomat Benjamin Franklin napsal – tehdy spíš jako vtipnou poznámku – že kdyby někdo přiměl lidi vstávat o hodinu dřív, nespálilo by se tolik svíček a oleje do lamp.
Ač to zprvu vypadalo jako bláznivý nápad, postupně se začal prosazovat a čas od času se znovu objevoval. V Evropě ručičky hodin poprvé posunuli 30. dubna 1916, a to v celé německé říši. Argumentem byla právě úspora energie a paliva, které bylo zapotřebí pro armádu.
I když se přidaly okolní státy, postupně nadšení opadalo a s posunováním času se znovu přestalo – až do druhé světové války, kdy byl znovu zaveden na území Německa i v okupovaných státech. S koncem války skončila i změna času, kterou mnoho zemí vnímalo jako vnucené opatření.
Myšlenka na několik desítek let ustoupila do pozadí, ale vzkřísila ji ropná krize a nárůst cen energií v sedmdesátých letech. Všichni hledali úsporná opatření a změna času mezi ně patřila, takže ji do roku 1980 zavedla většina evropských zemí. Některé se přidaly nedobrovolně, například Švýcarsko, jehož obyvatelé v referendu změnu odmítli kvůli obavám o zdraví lidí i zvířat. Už v roce 1981 ale také začali posouvat hodiny, aby se sladili s okolními státy, především kvůli dopravě.
Změna času u nás
U nás se čas mění od 1. dubna 1979. Na začátku roku tehdy panovaly silné mrazy, které způsobily problémy s dodávkami elektřiny, a docházelo k večerním výpadkům proudu. Děti měly takzvané „uhelné prázdniny“ a změna času byla jedním z úsporných opatření.
Od roku 1981 se čas měnil pravidelně, vždy poslední březnový a poslední zářijový víkend. Evropský parlament pak v roce 1996 schválil současný režim, tedy střídání času vždy na konci března a října.
Dnes se o zrušení změny času znovu mluví, státy se ale nedokážou shodnout, který čas ponechat ani od kdy střídání ukončit. Původně se mělo posouvání ručiček zastavit už v roce 2019, nyní se skloňuje rok 2026, nic však zatím není jisté.
Zápory střídání času
I když se názory na dopady změny času liší, je prokázáno, že narušuje biologické hodiny organismu. Bezprostředně po posunutí ručiček se tak může dostavit stav podobný jet lagu – únava, problémy se spánkem i psychické potíže.
Zkoumá se také souvislost s vyšším počtem sebevražd, kterých bývá více v pondělí, a ještě výrazněji v prvním pondělí po změně času. Vyšší je podle některých studií i počet pracovních úrazů, nehod z nepozornosti a srdečních příhod.
Hodina spánku, kterou změna času „ukradne“, má na tělo větší vliv, než si mnozí připouštějí. Při nespavosti pak lidé častěji sahají po látkách, jako je melatonin.
„Melatonin ale není zázračné řešení – u někoho zabere, u jiného ne. A co hůř, dlouhodobé užívání může spíš uškodit než pomoci. Pokud si tělo zvykne na přísun melatoninu zvenčí, může ho přestat vytvářet samo. Výsledek? Nespavost, kterou jsme chtěli vyřešit, se ještě zhorší,“ říká Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz, a dodává: „Hledáte-li jiný způsob než melatonin, pak rhodiola nebo ženšen mohou pomoci zvládat stres, meduňka či levandule podporují přirozenou relaxaci. A pak je tu klasika: pravidelný režim, omezení modrého světla před spaním a kvalitní spánková hygiena.“
Posun času může ovlivnit nejen spánek, ale i psychikuFoto: voronaman, Shutterstock.com
Klady střídání času
Ovšem abychom nehledali jen „mouchy“ – změna času přináší i pozitivní věci. Třeba méně dopravních nehod se sražením chodce, protože je déle vidět. Statistiky kriminality prý zaznamenaly i snížení počtu loupeží ve večerních hodinách. Lékaři zas kvitují, že díky delším večerům jsou lidé ochotnější vstát z gauče před televizí a místo toho jít na procházku, sportovat a víc se věnovat aktivitám s dětmi, což má všechno i příznivé zdravotní dopady. Trochu do toho snad jen „hází vidle“ grilování, které je v době letního času asi nejoblíbenějším „sportem“ a často se nedá označit jako zdravé.
Na co myslet při změně času?
Nezapomeňte posunout hodiny na troubě nebo v autě:
- Klasické hodiny a budík: Pokud nejsou rádiově řízené, musíte je nastavit ručně.
- Hodiny v autě: Ty většinou také potřebují ruční nastavení, pokud nevíte jak, napoví manuál k vozu.
- Termostat nebo kotel: Pokud máte na termostatu nastavené časování pro spínání podle hodin, pak je potřeba je také nařídit.
- Trouba a mikrovlnka: Nejčastější spotřebiče s hodinami je většinou také třeba nastavit ručně.
- Chytrá domácnost: Automatické spouštění světel, topení a podobně, které patří k chytré domácnosti, se většinou obejdou bez vaší asistence, ale překontrolujte si, že se tam změna času nastavila.
- Mobilní telefon: I když se většina nastaví sama, může se stát, že to ten váš neudělá, pokud jste neaktivovali funkci změny zimního a letního času, tak si to překontrolujte.
- Televize: Většina televizí váš zásah nepotřebuje, zvlášť pokud jsou připojené na internet.
Anketa
* Článek byl aktualizován textově i časově
