Článek
Gliomy jsou zhoubné i nezhoubné nádory mozku a míchy a jejich nejzhoubnější formou je glioblastom. Ten u nás ročně postihne zhruba 250 až 300 lidí a jeho léčba je mimořádně náročná: rakovinový nádor rychle prorůstá mezi zdravé buňky, takže jej nelze úplně odstranit. Pokrok ve vědě a medicíně už nabízí terapie, které dávají pacientům naději.
Čepička, která zpomalí rakovinu
Jednou z nadějných způsobů léčby nádorů mozku je metoda střídavých elektrických polí TTF. Pacient nosí na hlavě speciální zařízení s elektrodami, které vytvářejí nízkoenergetická pole a narušují dělení nádorových buněk. „Nejde o zázračnou metodu, ale u některých pacientů je efekt mimořádný,“ říká profesor Josef Vymazal, primář radiodiagnostického oddělení FN Motol a Homolka.
Léčba TTF je od podzimu loňského roku hrazena ze zdravotního pojištění, měla by tedy být dostupná všem pacientům, jejichž onemocnění splňuje přesně definované podmínky, a to ve čtyřech centrech: v Praze ve FN Motol a Homolka a v ÚVN, dále v Masarykově onkologickém ústavu v Brně a ve FN Olomouc.
- Metoda TTF Optune (Tumor Treating Fields) využívá nízkofrekvenční elektrické pole k zastavení dělení nádorových buněk, a tedy šíření nádoru. Pacient musí mít zařízení s elektrodami na hlavě minimálně 18 hodin denně.
Nedávno svou „čepičku“ ukázala i Laďka Něrgešová, která sdílí, co léčba glioblastomu přináší, a právě díky ní si lze prakticky představit, jak taková léčba vypadá a co všechno v běžném životě přináší:
Proč je léčba glioblastomů tak náročná
Odborníci se snaží dozvědět co nejvíce o vzniku rakoviny. „Za ‚motor‘ nádorového růstu můžeme označit některé genové mutace, které mění fungování buněk, takže se stávají rakovinnými. Potřebujeme najít konkrétní mutovaný gen nebo bílkovinu, kterou řídí a která je pro nádor důležitá, a zacílit léčbu přímo tam a méně poškozovat zdravé tkáně,“ vysvětluje profesor Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).
Velké úsilí se věnuje také imunoterapii, která je u glioblastomů zatím méně účinná. „Glioblastom je velmi specifický, protože umí kolem sebe vytvořit mikroprostředí, které silně tlumí aktivitu imunitních buněk. Imunitní systém ho navíc hůře rozpoznává jako cizí, a tím pádem proti němu dostatečně nezasahuje. Současný výzkum se soustředí na to, jak toto potlačené imunitní prostředí znovu aktivovat,“ vysvětluje expert.
Vědci se tak snaží porozumět, jak spolu buňky komunikují a jak nádor „uspává“ imunitní buňky, které by proti němu jinak zasáhly. Snaží se přijít na to, jak tuto komunikaci narušit, oslabit potlačení imunity a pak cíleně zasáhnout tam, kde je potřeba, tedy bez zbytečného poškození zdravé tkáně.
Budoucnost léčby gliomů, tedy nádorů mozku, je pravděpodobně v kombinaci více metod, počínaje chirurgií přes radioterapii, chemoterapii i cílenou imunoterapii nebo zmíněnou terapii elektrickými poli. Klíčem k výběru pak bude přesná molekulární diagnostika, která umožní léčbu vyrobit na míru konkrétnímu nádoru i pacientovi.
