Češky rodí stále později a lékaři varují: S věkem se zvyšují rizika pro matku i dítě!

V devadesátých letech bylo prvorodičkám něco přes dvacet, dnes to je 29,2 roku. Lékaři ale upozorňují, že přes všechny možnosti medicíny zůstává optimální věk pro otěhotnění mezi 20. a 25. rokem, kdy je i kvalita vajíček nejvyšší. „Po čtyřicítce je šance na otěhotnění jen několik málo procent, i při využití metod asistované reprodukce s použitím vlastních vajíček,“ říká molekulární genetička Martina Putzová z Bioptické laboratoře.

Starší těhotné ženy častěji řeší problém vysokého krevního tlaku, těhotenské cukrovky a hrozí u nich i vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu. Výrazně roste i riziko preeklampsie, tedy závažné komplikace, která se objevuje ve druhé polovině těhotenství. „Postihuje asi 3 až 5 procent všech těhotných, ale u žen nad 40 let se její pravděpodobnost zvyšuje až dvojnásobně,“ vysvětluje MUDr. Hana Belošovičová z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze. Dodává, že včasný screening mezi 12. a 14. týdnem dokáže odhalit až 90 % žen s vysokým rizikem.

Protože s věkem matky roste i pravděpodobnost chromozomálních vad, stal se první trimestr klíčovým obdobím pro časnou diagnostiku, která je pro odhalení vrozených vad zásadní.

Vrozených vad přibývá mimo jiné proto, že ženy rodí ve vyšším věku, což zvyšuje riziko chromozomálních i strukturálních odchylek. Zároveň se ale daří odhalit mnohem více případů díky výraznému pokroku v prenatální diagnostice. Moderní vyšetřovací metody zachytí i vady, které dříve zůstávaly skryté nebo byly zjištěny až po porodu.

„Pokud je vývoj plodu hodnocen v nejširším možném rozsahu a za použití optimálních diagnostických metod, dokážeme zachytit celou řadu odchylek, které byly dříve diagnostikovány mnohem později,“ vysvětluje prof. Ivana Kacerovská Musilová z centra Prenet. Ideální dobou pro tato vyšetření je období mezi 11. a 14. týdnem těhotenství.

Důležitou roli hraje také kombinace ultrazvuku přes břišní stěnu a vaginální sondy. Ty umožňují odhalit jemné anatomické znaky, které lze zachytit jen krátce. Typickým příkladem je anální atrézie – neprůchodnost konečníku, jejíž specifický obraz se může objevit pouze v prvním trimestru. „U některých vrozených vad existují diagnostická okna. Pokud je propásneme, může být další diagnostika výrazně obtížnější,“ doplňuje prof. Kacerovská Musilová. Jejich včasný záchyt dává rodičům i lékařům čas na doplnění genetických testů, konzultace specialistů i rozhodování o dalším postupu.

A když mluvíme o moderních genetických testech, je dobré vědět, že existují i takové, které umí z krve matky odhalit riziko chromozomálních odchylek dítěte už v rané fázi těhotenství.

Moderní medicína nabízí ženám, které otěhotní ve vyšším věku, možnosti, jak ohlídat zdraví své i plodu. Například včasný screening preeklampsie dokáže riziko závažné formy snížit o více než 80 %, detailní prvotrimestrální diagnostika odhalí vady v období, kdy jsou nejlépe viditelné, a genetické testy přinášejí jistotu ohledně vývoje plodu.

Stále víc mladých žen, které plánují těhotenství odložit na později, si také nechává zamrazit vajíčka, aby v případě pozdějšího umělého oplodnění měly k dispozici vlastní „mladší“ a kvalitnější.

Chci dítě, ale chlapa nemám. Pomohou sperminátoři. Muži, co darují život zdarma, jen na dobré slovo