Preeklampsie je strašákem těhotných maminek. Když se včas neléčí, může skončit fatálně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Preeklampsie (dříve nazývaná také těhotenská toxikóza) se nejčastěji objevuje v posledním trimestru těhotenství, obvykle po 20. týdnu, vzácně se může rozvinout i dříve nebo naopak až po porodu. V mnoha případech může vést k předčasnému porodu a dalším komplikacím v podobě například poškození ledvin, jater nebo mozku u maminky i dítěte nebo zpomaleného růstu plodu v děloze (růstová retardace).

V nejzávažnějších případech může způsobit eklamptické záchvaty (křeče a třes celého těla), krvácení do mozku, odloučení placenty, nebo dokonce úmrtí plodu. Proto je při jakémkoli podezření nutné vyhledat lékaře, tento stav vyžaduje okamžitý zásah a zahájení léčby.

Konkrétní příčina této vážné komplikace není dosud přesně známá, možných faktorů, které se podílejí na jejím vzniku, může být několik. Typicky problémy se správným vývojem placenty, jež souvisí s narušenou funkcí cévního systému matky (je omezen průtok krve mezi tělem matky a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami), podle některých teorií může být viníkem přehnaná reakce imunitního systému.

Některé ženy mohou mít k rozvoji preeklampsie zvýšené dispozice, přičemž roli může hrát genetika i hormonální rovnováha v organismu. Mezi rizikové faktory patří první nebo vícečetné těhotenství, vysoký krevní tlak nebo cukrovka v anamnéze těhotné, obezita a věk matky nad 35 let.

Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné, u některých žen může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků. Nemoc se projevuje zejména vysokým krevním tlakem (nad 140/90 mmHg), který naměříte opakovaně a neklesá, objevit se dále mohou otoky, zejména v obličeji, kolem očí, na rukou a nohou (otok může být horký a zarudlý), způsobené zadržováním vody v těle, silné a přetrvávající bolesti hlavy, dušnost a pocit tlaku na hrudi.

Podezřelé jsou též poruchy zraku, jako je rozmazané vidění, mžitky, světloplachost nebo ztráta části zorného pole, bolesti či tlak v pravém podžebří nebo horní části břicha, často v oblasti jater, náhlá nevolnost nebo zvracení. Laboratorně se pak typicky objevuje bílkovina v moči a zvýšené jaterní hodnoty v krvi.

Možnosti léčby preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stadiu těhotenství. U mírnějších forem mnohdy stačí pravidelné sledování krevního tlaku nastávající maminky a monitorování stavu plodu, v závažnějších případech může být nutná hospitalizace.

„Těhotné ženě hrozí, kromě rozvoje preeklampsie, také eklampsie neboli záchvat tonicko-klonických křečí a tzv. HELLP syndrom (stav nasedající na preeklampsii s poruchou srážlivosti krve, rozpadem červených krvinek a snížením krevních destiček), navíc je u ní také zvýšené riziko cévní mozkové příhody. Plod může být ohrožen zaostáváním růstu, odumřením a oba jsou ohroženi odloučením placenty s velkou krevní ztrátou až úmrtím. Pokud dojde k rozvoji závažnější hypertenze a těžké formy preeklampsie a HELLP syndromu, je jedinou léčbou předčasný porod, který je v těchto případech často veden císařským řezem,“ uvádí Veronika Frisová, vedoucí lékařka kliniky Profema a ambasadorka neziskové organizace Loono.

Screening na riziko preeklampsie (není hrazen z veřejného zdravotního pojištění) je možné provést na specializovaném pracovišti v 1. trimestru těhotenství a zahrnuje laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření, anamnézu a hodnoty krevního tlaku.

Laboratorní testy zahrnují stanovení koncentrace placentárního růstového faktoru, ultrazvukové vyšetření hodnotí průtok krve děložními tepnami. U pacientky se zjišťuje tělesná výška a váha, zda trpí cukrovkou, hypertenzí, autoimunitním onemocněním, zda kouří a podobně. Při pozitivním výsledku lze riziko onemocnění snížit nasazením kyseliny acetylsalicylové a rovněž zdravým životním stylem.

Vyšetření OGTT je test, který spolehlivě odhalí nebezpečnou těhotenskou cukrovku