Článek
„Cévní mozková příhoda (CMP) ročně postihne asi 25 tisíc Čechů, jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a o nejčastější příčinu dlouhodobé invalidity. Podle lékařských statistik je navíc až 15 % pacientů ve věku 15 až 49 let,“ říká lékař prof. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „Moderní medicína sice dokáže zachránit život až 85 % postižených, nicméně je potřeba včas mozkovou mrtvici rozpoznat a pacienta přepravit do specializovaného centra.“
Když se ucpe tepna v mozku
Mozková mrtvice, jak se cévní mozkové příhodě lidově říká, je náhlá porucha krevního oběhu mozku. Nejčastěji jde o takzvanou ischemickou cévní mozkovou příhodu, kdy dojde k částečnému nebo úplnému ucpání tepny. Do části mozku se tak sníží nebo úplně zastaví přítok krve, kvůli nedokrvení tkáň následně odumírá a nenávratně se poškozuje. Až třetina pacientů zemře, u mnoha přeživších se pak vyskytují trvalé zdravotní následky.
Častým následkem bývá trvalá invalidita, mimo jiné narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, poruchy paměti a řeči nebo zhoršení zraku. „Pokud se však postiženému dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoli následků nebo jen s lehkým postižením, například mírným oslabením končetin,“ vysvětluje Josef Křivánek, ředitel odboru komunikace a marketingu Vojenské zdravotní pojišťovny.
Některé zdravotní pojišťovny nabízejí pojištění pro případ vážných onemocnění, jako je například srdeční infarkt nebo právě cévní mozková příhoda, které může v případě potřeby poskytnout alespoň nějakou finanční jistotu v době léčby a rekonvalescence.
Příčiny cévní mozkové příhody? Zejména vysoký tlak
Mezi nejrizikovější faktory cévní mozkové příhody patří vysoký krevní tlak a vysoká hladina tuků, zejména cholesterolu, v krvi. Vysoký krevní tlak (hypertenze) je zákeřný v tom, že se dlouho nemusí projevovat žádnými příznaky, až se po letech objeví vážné následky, jako je srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo poškození ledvin.
O hypertenzi hovoří lékaři jako o civilizačním onemocnění, za které může například kouření, obezita, nadměrná konzumace alkoholu a soli, chronický stres, nedostatek spánku a málo pohybu. Varovnými signály mohou být únava, závratě, bolesti hlavy, zvonění v uších, poruchy spánku, dušnost při námaze a bušení srdce.
Podobně nebezpečná je vysoká hladina tuků v krvi, za kterou stojí špatná strava, přejídání i nedostatečný pohyb. „Zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu považujeme za hlavní rizikový faktor aterosklerózy a jejích komplikací, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin,“ říká lékař prof. Michal Vrablík.
Vysoký tlak je jedním z nejrizikovějších faktorůFoto: Kostikova Natalia, Shutterstock.com
Jak se projevuje cévní mozková příhoda
Příznaky mrtvice se projevují náhle a je třeba je umět identifikovat a ihned volat záchrannou službu. Nejčastěji se objeví slabost nebo ochrnutí obličeje, horní nebo dolní končetiny, dále si můžete všimnout poruchy řeči, potíží s porozuměním, náhlé ztráty rovnováhy a prostorové orientace, potíží s chůzí a celkové zmatenosti. Vyskytují se také intenzivní a neobvyklé bolesti hlavy a potíže s viděním či dokonce ztráta zraku.
Když se takové symptomy objeví, začíná boj s časem. Pokud si nejste jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, je vhodné postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů: aby se usmál, zvedl ruce do předpažení a řekl vám, jak se jmenuje.
Prevencí je životní styl a prohlídky u lékaře
Cévní mozkové příhodě je možné předcházet v první řadě zodpovědným životním stylem. „Zejména mladší generace by měla dbát na pravidelnou fyzickou aktivitu, vyváženou stravu bez potravin, zvyšujících krevní tlak a hladinu cholesterolu, a rovněž dostatečný odpočinek. Důležité je také chodit na preventivní kontroly ke svému lékaři,“ doporučuje lékař Miroslav Souček.
Riziko vzniku mozkové mrtvice významně zvyšuje zejména kouření, hypertenze i cukrovka a pokud se v rodině vyskytla cévní mozková příhoda, doporučují lékaři již od mladého věku konzultovat s lékařem vlastní rizikové faktory.
