Důvody bušení srdce mohou být banální i vážné: námaha, nedostatek draslíku i jeho špatná funkce

Zvýšená tepová frekvence je z krátkodobého hlediska pro tělo užitečná, protože mu dodá více kyslíku. Když psychické vypětí nebo náročná fyzická práce pominou, rytmus se sám od sebe upraví. Platí ale, že chronický stres nebo panické ataky tělo vyčerpávají a z dlouhodobého hlediska zvyšují riziko nemocí srdce a cév. Jaké jsou další příčiny bušení srdce a kdy je potřeba volat sanitku?

Srdce se může rychleji rozbušit i při vyšším příjmu kofeinu nebo léků s jeho obsahem. Podobný efekt má také povzbuzující látka pseudoefedrin, která se vyskytuje například v některých volně prodejných lécích na nachlazení. Bušení srdce mohou mít na svědomí i prosté kapky proti rýmě, které na ucpaný nos mnoho lidí užívá bez znalosti jejich vedlejších efektů. Stejně tak ho lidé mohou vnímat i při užívání dalších léků, zejména na astma či depresi.

Problém bývá i ve stravě, konkrétně vám může chybět draslík. Ten se podílí na správném fungování elektrické srdeční aktivity a jeho nedostatek (ale i přebytek) může srdeční arytmii vyvolat.

U zdravých lidí s jeho hladinami většinou potíže nejsou. Změny hrozí u pacientů s některými chorobami (například ledvin nebo nadledvin), problémy s jeho nedostatkem mívají lidé užívající léky na odvodnění při léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku. Proto se u nich hladina draslíku často kontroluje.

Vysoký tep a s ním i zvýšené vnímání vlastního tepu neboli palpitace velice často souvisejí s nesprávně fungujícím srdcem. Mohou se zpočátku objevit jen při námaze, ale posléze se projevují i v úplném klidu.

Pro laika přitom není podstatné, co je příčinou, zda jsou potíže vyvolané vlivem špatného fungování srdečních chlopní či komor nebo nepravidelnou činností elektrického systému srdce. Ta může vyvolat různé typy poruch od pravidelné či nepravidelné tachykardie (zvýšená srdeční činnost) až po bradykardii (pomalá srdeční činnost). Potíže je třeba vždy řešit s lékařem.

Infarkt není jen bolest na hrudi. Jaké jsou jeho nejčastější příznaky? 

Určitě jste někdy zažili takzvaný vlčí hlad, při kterém byla vaše hladina cukru v krvi velmi nízká. Provází ho i bušení srdce. Většinou se k tomu přidává i nervozita, případně pocení a zvýšení krevního tlaku.

Tento stav (hypoglykémie) může postihnout i diabetiky, pokud nemají vyvážený poměr mezi příjmem cukru a léků, které upravují jeho hladinu v krvi, nebo pokud udělají nějakou dietní chybu.

Velká žízeň a hlad, malátnost a únava, brnění a pálení dolních končetin. Jak poznat cukrovku?

Palpitace mohou mít také lidi s chudokrevností, pokud totiž nemají dostatek hemoglobinu, zhoršuje se schopnost krve dodat kyslík do tkání. Organismus se to snaží kompenzovat, a proto srdce rychleji pracuje.

Zvýšená funkce štítné žlázy vyvolává stav, kdy se tělo musí vyrovnat s vyšším a nepotřebným množstvím hormonů. Srdce na to reaguje zvýšenou činností. Jestliže se tedy k palpitacím přidává ztráta hmotnosti, pocení, nesnášenlivost tepla a zvýšená chuť k jídlu, může jít o poruchou štítné žlázy.

Nepříjemné návaly a bušení srdce v menopauze souvisejí s kolísající hladinou ženského hormonu estrogenu, který mimo jiné také ovlivňuje srdeční činnost. Pocit bušení srdce nebývá v těchto případech většinou nebezpečný, ale pokud je tep nepravidelný nebo se dostaví pocity na omdlení a dechová tíseň, je na místě hledat odbornou pomoc.

Menopauza a přechod: na co se připravit a čeho se (ne)bát

K lékaři byste měli jít vždy, kdy se nadměrné bušení srdce projevuje i v klidu a bez psychického vypětí. Stejně tak, pokud se spolu s bušením srdce objeví nevolnost či pocity na omdlení, a neprodleně, pokud vědomí krátkodobě ztratíte.

Lékaře byste měli vyhledat i v případě, že je tep nepravidelný – nemusí být ani urychlený. Kromě samotného nahmatání pulsu na něj mohou upozornit chyby při měření tlaku domácím tlakoměrem nebo chytré hodinky.

Občasné „přeskočení“ srdce bez doprovodných projevů většinou nebezpečné není, ale pokud je časté, zasluhuje pozornost rovněž. Je totiž třeba najít příčinu potíží a vyloučit problémy se srdcem či jiné vážné vlivy.

Záchrannou službu zavolejte v případě, že tep je bez zjevné příčiny vyšší než 100 tepů za minutu a přidává se bolest na hrudníku nebo potíže s dýcháním či otoky končetin.

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti

Bolest a tlak na hrudi neznačí jen infarkt! Co všechno to může být a kdy volat sanitku