Velký přehled bolestí hlavy: Při mimořádně silné volejte záchranku, u migrén pomůže biologická léčba

Většina bolestí hlavy neznamená žádné nebezpečí, ale může omezovat člověka v běžných činnostech, a proto je namístě tlumení bolesti. Nejčastější je tenzní bolest hlavy (o co jde, se dočtete níže).

Bolest hlavy alespoň někdy během života zažije více než 95 procent lidí. Může se projevit jak na obličeji, tak v týle či na temeni. Mívá různý charakter, bývá vnímána jako tlak, ať už konstantní, nebo pulzující, lze ji také popsat jako ostrou, či naopak tupou, liší se i mírou intenzity nebo frekvencí, s níž člověka postihuje. Výjimečně může být bolest hlavy příznakem závažného zdravotního problému.

Bolest hlavy je výsledkem interakce mezi mozkem, cévami a okolními nervy. Sklony k různým typům bolesti hlavy, například k migréně, se často dědí.

Bolest hlavy může být primární (například migréna, tenzní bolesti) nebo sekundární (jako příznak jiného onemocnění, třeba při meningitidě nebo po úrazu hlavy). Mezi sekundární bolesti patří i bolest hlavy při dehydrataci, stejně jako bolest hlavy provázející život ohrožující stavy, třeba krvácení do mozku.

Migréna je poměrně běžné neurologické onemocnění. Bolí při ní poměrně intenzivně hlava, ale většinou jen jedna strana, bolest doprovází světloplachost a nevolnost či zvracení. Migrenici často vypozorují, že se jim potíže rozjedou například po nějakém jídle, bývá to červené víno, glutamát nebo zrající sýry. Co dalšího nejíst při migréně?

Nejtypičtějším příznakem migrény je pulzující bolest na jedné straně hlavy (hemikranie – z tohoto řeckého slova vzniklo pojmenování migréna), přičemž ji mohou dále zhoršovat různé podněty, jako je například pohyb, světlo, zvuky či pachy. Trvá několik hodin až dní.

Obvykle jde o tenzní bolesti hlavy, které se projevují zejména v oblasti čela, a většinou na ně zaberou běžné léky na bolest. Pokud jimi trpíte několikrát týdně, zvažte jiné metody tlumení bolesti, případně se poraďte se svým lékařem.

Pro tenzní bolest je příznačné, že postihuje obě půlky hlavy, typicky na čele. Často mění svou lokalizaci. Může být tupá nebo svíravá, přičemž bolest nebývá extrémní, ale snesitelná, mírné, až střední intenzity. Na rozdíl například od migrény se neobjevuje nevolnost, zvracení či třeba mžitky před očima. Příčinou tenzní bolesti hlavy je zřejmě napětí ve svalech, zejména na krku a v ramenou.

Většinou úzce souvisí s problémy s krční páteří. Také tato bolest může vzniknout jako důsledek stresu a napětí v této partii. Léky přinesou krátkodobou úlevu, ale lepší je snažit se zlepšit stav páteře například pomocí rehabilitace, hlídat správný posed či postoj při práci. Bolest hlavy na temeni kvůli páteři se může objevit i kvůli špatné poloze při spaní, na břiše nebo je viníkem nevhodný polštář. Bolest hlavy od krční páteře je někdy doprovázena závratí. Ale pocity v týlní oblasti mohou být i součástí příznaků migrény.

Pokud málo pijete, může vás trápit bolest hlavy z dehydratace, spolu s dalšími příznaky, jako jsou závratě, pocit sucha v ústech a silná žízeň. Bolest bývá tupá, obvykle odezní po doplnění tekutin, odpočinku, případně po lécích proti bolesti. Může postihnout celou hlavu, ale někdo ji pociťuje na jednom místě, vzadu, uprostřed čela, nad okem, ze strany, je to hodně individuální.

Silná bolest hlavy může být příznakem nádoru, zvláště pokud jinak nereaguje na léky. Rozvíjí se pomalu a ač bývá prvním příznakem zhoubného onemocnění mozku, často na něj upozorní až epileptický záchvat, částečné ochrnutí nebo dezorientace. Je namístě okamžitá návštěva lékaře.

Pro tyto bolesti při mrtvici je příznačná prudká, náhle nastupující, velmi silná bolest, kterou lze popsat jako ochromující. Často se objevují další příznaky, jako problémy s řečí nebo ochrnutí části těla. V takovém případě ihned volejte záchranku, krvácení do mozku či mozkových plen vyžaduje okamžitý zásah.

Jak poznat mrtvici? 4 příznaky, podle kterých poznáte, že máte okamžitě volat záchranku

Problémy se zrakem mohou provázet jak běžnou bolest hlavy, tak migrénu či například nádorové onemocnění. Mžitky před očima či problém se zaostřováním se mohou objevovat i u bolesti hlavy ze stresu či u tenzní bolesti hlavy, migréně nasvědčuje dvojité vidění, které se však může objevit i u problémů s mozkem.

Naopak nekorigovaný špatný zrak může způsobit, že člověka bolí hlava – tyto bolesti o sobě dávají vědět zejména v oblasti čela a očí, zvláště například po dlouhém dívání se na obrazovku nebo po čtení. Silné bolesti očí a hlavy v oblasti čela, doprovázené nevolností a rozmazaným viděním, mohou být způsobeny zeleným zákalem (glaukomem) a je namístě návštěvu lékaře vůbec neodkládat.

Bolesti hlavy se liší i podle toho, kde se projevují – zatímco například tenzní bolesti hlavy postihují obě půlky hlavy rovnoměrně a hlava bolí zejména na čele, pro migrénu je příznačné, že člověka bolí jen levá nebo pravá polovina hlavy, a třeba i stejná strana obličeje. Bolesti nad a pod očima a kolem kořene nosu zhoršené předklonem většinou souvisejí s nosními dutinami (zánětem– sinusitidou).

Poměrně silná bolest hlavy bez přesnější lokalizace může provázet i některá běžná virová onemocnění, například nachlazení a zejména pak chřipku nebo covid. Horečka a silná bolest hlavy patří mezi typické příznaky, stejně jako bolest svalů a kloubů, případně zimnice. Tlumí se analgetiky a antipyretiky mírnícími celkové příznaky nachlazení.

Bolest při migréně bývá silnější než u tenzních bolestí hlavy, většinou také pulzující, zatímco u tenzních bolestí jde většinou o bolest tupou, případně svíravou. Migréna navíc na rozdíl od takzvaných běžných bolestí hlavy obvykle postihuje jen jednu polovinu hlavy, kdežto tenzní bolesti se projevují rovnoměrně, obvykle na čele.

Liší se také způsobem léčby – tenzní bolesti často spouští stres nebo vypětí, může pomoci odpočinek či běžné léky na bolest a zdánlivě paradoxně i pohyb, sport, kdežto migréna může přijít i bez varování a předchozí příčiny, pacient by při akutní bolesti, kdy nezabírají analgetika nebo když jsou záchvaty migrény časté, měl dostávat speciální léky určené právě na migrénu, které jsou na předpis.

Mimořádně silná bolest hlavy, jež se objeví zničehonic a trvá déle než pět minut, může znamenat vážné zdravotní problémy – může jít o projev cévní mozkové příhody (mrtvice) či nádoru. V takovém případě je nutné volat záchranku, zvláště v případě mrtvice záleží na každé minutě.

Okamžitou lékařskou péči vyžaduje také bolest hlavy, která doprovází encefalitidu (zánět mozku, většinou virový) nebo meningitidu (zánět mozkových blan, většinou bakteriální). Obě onemocnění mohou zpočátku připomínat běžnou virózu, stav nemocného se však rychle zhoršuje a objevuje se mimo jiné silná bolest hlavy.

V případě encefalitidy i meningitidy patří k dalším příznakům tuhnutí šíje, světloplachost, nevolnost, zvracení, vyrážka, u encefalitidy dále ochrnutí, u meningitidy v některých případech i vyrážka a tmavé fleky na kůži.

Ne každá bolest hlavy vyžaduje užívání léků, ačkoli to je někdy nejlepší postup, pokud už se bolest rozjela. Pokud je bolest zatím slabá, může pomoci změna činnosti, čerstvý vzduch, odpočinek, spánek, studené nebo teplé obklady, případně uvolňující dechové techniky a meditace. Z dlouhodobého hlediska má smysl zaměřit se například na zvládání stresu nebo fyzioterapii zaměřenou na potíže s páteří, protože to může být častý spouštěč bolestí hlavy. Bolesti hlavy může zmírnit i masáž.

Nejběžnějšími osvědčenými léky na bolest hlavy jsou ty s paracetamolem nebo ibuprofenem, přičemž je běžné, že lidem zabírá jeden z nich lépe než ten druhý. Existují i další volně prodejné léky na bolest. U všech platí, že by se neměly vzájemně kombinovat, je třeba je případně užívat s několikahodinovým časovým odstupem, a nikdy ne dlouhodobě. Pravidelné nadužívání léků na bolest může být rovněž vlastní příčinou bolestí hlavy.

S lékařem byste měli řešit opakující se chronické bolesti hlavy, aby vám například u migrény nasadil účinnější léky, jako jsou triptany nebo gepanty, které nejsou volně prodejné. Měli byste s ním také řešit například to, když vás často začne bolet hlava, ačkoli jste na to dosud netrpěli. Návštěvu či konzultaci lékaře vyžaduje i bolest hlavy spojená s horečkou, dušností, ztuhlým krkem nebo vyrážkou.

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, případně zavolejte záchranku, pokud se u člověka objeví náhlá extrémně silná bolest hlavy doprovázená neurologickými příznaky, jako je celková slabost, závrať, ztráta rovnováhy, necitlivost nebo mravenčení v části těla, částečné ochrnutí, potíže s řečí, zmatenost, rozmazané či dvojité vidění.

Odborná spolupráce: MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, Czech Headache Society