Demence s Lewyho tělísky mění život člověka i jeho blízkých. Zásadní je včasná diagnostika

Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje po Alzheimerově chorobě druhou nejčastější formu degenerativní demence postihující mozek. Spočívá v tom, že určitý protein (konkrétně alfa-synuklein) vytváří shluky známé jako Lewyho tělíska. Ta se hromadí v neuronech a narušují paměť, řízení motoriky a celkové myšlení. Přímé příčiny nejsou známy, riziko onemocnění zvyšuje rodinná anamnéza Parkinsonovy choroby, náchylnější jsou osoby nad 60 let, častěji muži.

„DLB a Parkinsonova nemoc jsou blízké ‚příbuzné‘, liší se jen tím, jaké příznaky vzniknou dříve – zda kognitivní porucha, nebo fyzické příznaky Parkinsonovy nemoci. I u ní se může v důsledku působení výše uvedených mechanismů rozvinout demence, a to až u 80 % pacientů,“ přibližuje Iva Holmerová, lékařka věnující se geriatrii a dlouhodobé péči, vedoucí Gerontologického centra v Praze 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Univerzity Karlovy.

DLB může ovlivnit kognitivní schopnosti jedince, motorické funkce a schopnost vykonávat běžné denní činnosti. Zasahuje každý aspekt člověka – náladu či způsob myšlení i pohybu. Kombinace kognitivních, motorických a behaviorálních syndromů vytváří velmi náročný soubor nároků na další péči.

Příznaky závisí na tom, kde v mozku se tělíska začnou vytvářet. Mezi charakteristické symptomy patří halucinace a klamy, kdy lidé vidí věci, které neexistují. Choroba také zhoršuje paměť, plánování, zpracovávání informací, pozornost i bdělost, pacienti bývají náladoví a zmatení. „Velmi časté jsou poruchy spánku,“ doplňuje docentka Holmerová. Jak choroba postupuje, objevují se i fyzické symptomy podobné Parkinsonově chorobě – ztuhlé svaly, třes a problémy s chůzí.

>>>Parkinsonova nemoc postihuje i čtyřicátníky. Varující mohou být potíže s pamětí nebo rovnováhou

Pozitivní je, že některé příznaky DLB se – na rozdíl od nemoci jako takové – dají léčit. Probíhá tedy takzvaná symptomatická léčba, která sice nezvrátí postup nemoci a celkovou prognózu nemocného, ale může nemocným usnadnit a zpříjemnit léta, která budou s touto nemocí žít. Všechny léky předepisované na DLB jsou zároveň schváleny také pro léčbu symptomů souvisejících s jinými typy demence, nejčastěji s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí.

V současné době jsou dostupné léky, které mohou do určité míry zmírnit kognitivní, pohybové a behaviorální obtíže, čímž pacientům usnadňují život s DLB. Vedle správně nastavené medikamentózní léčby předepisují lékaři, pod jejichž vedením musí léčba probíhat, také pravidelné cvičení, vhodný jídelníček, správné spánkové návyky a dodržování denní rutiny. „Přestože tedy dosud nejsou k dispozici léky, které by onemocnění vyléčily, je možné nastavit takovou léčbu, která zlepší celkový stav pacienta, jeho kognitivní funkce a hlavně také soběstačnost v každodenních činnostech,“ shrnuje docentka Holmerová.

V úspěchu léčby hraje významnou roli včasná a také přesná diagnostika – ta probíhá pomocí screeningových dotazníků a dalších pomocných vyšetření, a to jak laboratorních, tak zobrazovacích, která indikuje lékař. „Pro včasnou diagnostiku DLB je důležitá včasná detekce prvních příznaků, pozornost ze strany okolí pacienta i jeho samotného a včasná konzultace s praktickým lékařem, případně odborníkem, který se na tuto problematiku specializuje,“ vysvětluje docentka Holmerová s tím, že cesta ke správné diagnóze mnohdy není zcela jednoduchá, a to z různých pohledů. Proto si DLB dlouhodobě drží post nejchybněji diagnostikované demence.

>>>7 druhů demence: Co je to frontotemporální demence a jak se liší například od Alzheimera

Proč je ale včasná diagnostika tak důležitá? Pacienti s DLB totiž mohou na určité léky reagovat jinak než ti léčící se s psychiatrickým onemocněním či Alzheimerem, některé medikamenty (anticholinergika, antipsychotika) mohou dokonce příznaky DLB zhoršit. Důvod je ten, že DLB mozek pacienta ovlivňuje jiným způsobem než ostatní druhy demencí – v důsledku toho mohou i tradiční antipsychotika předepisovaná ke kontrole symptomů u jiných onemocnění u jedinců s DLB způsobit například závažné zhoršení pohybu nebo velmi závažný a pokud nerozpoznaný, tak i potencionálně smrtelný stav známý jako maligní neuroleptický syndrom (MNS). Ten způsobuje silnou horečku či svalovou ztuhlost a může vést až k selhání ledvin.

Odbornou spolupráci poskytla doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., lékařka věnující se geriatrii a medicíně dlouhodobé péče, vedoucí Gerontologického centra v Praze 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS Univerzity Karlovy.