Článek
Myasthenia gravis je poměrně vzácné onemocnění, které se může objevit v jakémkoli věku. Dříve šlo převážně o nemoc mladších žen, dnes převažují muži, obvykle kolem 50 až 60 let. Jedná se o autoimunitní neurologickou nemoc, při níž pacienti přestávají ovládat svaly, což je velmi omezuje v běžných denních aktivitách: nemohou třeba zvednout ruku, často zakopávají nebo mají potíže s výslovností.
Když tělo přestane poslouchat…
Česky je tato choroba označována jako těžká svalová slabost a její příčinou je porucha imunitního systému, který začne napadat a ničit buňky a struktury vlastního těla. Důsledkem je problematický přenos signálů mezi nervy a svaly: cílem útoku imunity je totiž nervosvalová ploténka, což je místo, kde se napojují nervy na svalová vlákna.
Myasthenia gravis je chronické onemocnění, které nelze zcela vyléčit, je ale možné účinně tlumit jeho projevy a dosáhnout remise.
„S touto nemocí se dá velmi dobře žít, i když úvod musí být pro většinu pacientů velmi strašidelný. Vždy se nám ale podaří stav výrazně zlepšit a někteří pacienti jsou po zaléčení de facto bez potíží,“ říká v podcastu platformy ULékaře.cz neuroložka Michaela Týblová, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu myasthenia gravis na Neurologické klinice 1. LF a VFN v Praze.
Příznaky: svalová slabost a silná únava
„Nejprve jsem nezvládla zdvihnout ruce při česání a čištění zubů. Následně jsem nemohla zdvihnout nohu na obrubník chodníku, nezvládala jsem nastoupit do vlaku a autobusu při dojíždění do školy. Nic mě nebolelo, ale celková únava byla velká a i při malé námaze se rychle zvětšovala,“ popisuje začátky své nemoci Helena Brůhová, předsedkyně pacientské organizace Mygra-cz.
Myastenie se projevuje svalovou únavou, člověk není schopen žádné těžší dlouhodobé práce a i když se po odpočinku stav zlepší, je to jen dočasné. Často je prvním příznakem slabost očí, která se projeví poklesem víčka nebo rozostřeným či dvojitým viděním.
Dále to může být slabost žvýkacích a polykacích svalů, šíje a končetin. Při slabosti svalů trupu je snížena dechová kapacita, což vede k dušnosti při rozhovoru nebo i v klidu. Nejhorší komplikací je pak vystupňovaná únava dýchacích svalů, která může vyústit až v zástavu dechu a ohrozit nemocného na životě.
Onemocnění může způsobovat také rozostřené či dvojité viděníFoto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com
Léčba umí potíže utlumit a potlačit
Pro zachování co nejlepší kvality života je velmi důležité včasné odhalení nemoci a zahájení správné léčby. První volbou medikamentózní terapie jsou léky zlepšující svalovou sílu a kontrakci (tzv. inhibitory cholinesterázy).
Dále nastupují kortikoidy, imunosupresiva, intravenózní léčba vysokými dávkami lidských imunoglobulinů (infuze, injekce), moderní biologická léčba, výměna krevní plazmy a v některých případech i chirurgické odstranění brzlíku. Každý pacient je ale originál, nemusí vždy podstupovat všechny možnosti léčby. Někdy dochází ke kompenzaci nemoci dříve a někdy později, úspěšnost terapie je ale vysoká.
