Článek
Vysoké venkovní teploty mohou organismus nepříjemně zatěžovat a nadměrně vyčerpávat. Již při jarních výletech, sportování nebo práci na zahradě se proto vyplatí opatrnost. Vyčerpání z tepla vede totiž k přehřátí organismu, kdy dochází k selhání termoregulačního centra v mozku.
Jak se projevuje přehřátí organismu
Jak se přehřátí organismu projeví? „Přestanete se potit a tělo se tak nemůže ochlazovat odpařováním potu. Tento stav nepřichází náhle, rozvíjí se většinou postupně. Hlavními příznaky jsou vyčerpanost, bolesti hlavy, zrychlené dýchání, nevolnost, křeče v břiše, zvracení nebo průjem, vysoká horečka, mnohdy nad 40 °C, slabý pulz, nebo dokonce ztráta vědomí,“ popisuje lékař Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.
Úpal versus úžeh: Příznaky a odlišnosti
Mezi nemoci z přehřátí patří úpal a úžeh, a protože si jsou jejich příznaky podobné, není vždy jednoduché je od sebe rozeznat.
Tip: K rozeznání úžehu a úpalu může dobře posloužit také jednoduchá pomůcka v podobě slovní hříčky: „Slunce žhne, kamna pálí.“
Úžeh vzniká jako důsledek déletrvajícího přímého působení slunce na hlavu a mozek. Projeví se většinou až několik hodin po pobytu na slunci, například večer či v noci. „Dochází k podráždění mozku v důsledku jeho přehřátí, někdy i ke ztuhnutí šíje. Postižený nemůže v poloze vleže zdvihnout hlavu, nevolnost a malátnost ho může trápit i několik dní,“ vysvětluje lékař Milan Prokop.
Při úpalu jde o selhání termoregulačních funkcí v organismu, proto se s ním můžete setkat nejen v horkých letních dnech, ale klidně i uprostřed zimy. Například když déle pobýváte v dusném, nevětraném prostředí nebo místnosti, kde je příliš horko. Dojde k přehřátí těla a velké ztrátě tekutin.
Pokrývka hlavy a dostatek tekutin. Základ pro delší pobyt na slunci. Přímému slunci se v době mezí 12. a 15. hodinou pokud možno vyhýbejteFoto: KieferPix, Shutterstock.com
První pomoc: chladit a sledovat
Nemocemi z přehřátí jsou nejvíce ohroženi senioři a malé děti a také chronicky nemocní, například lidé s astmatem, srdečními chorobami nebo vysokým krevním tlakem. Co dělat, když se u někoho ve vašem okolí nebo u vás samotných objeví varovné příznaky?
„V první řadě je třeba přemístit postiženého do stínu a chladu a zajistit dostatečný příjem tekutin (pokud zvrací, tak po lžičkách). Když se objeví horečka, podejte antipyretikum, a pokud se příznaky nelepší, horečka během 12 hodin neklesne a pacient si stále stěžuje na bolest hlavy, případně ztrácí vědomí, je namístě neprodleně vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje lékař Martin Fabišovský.
Při úžehu chlaďte obklady hlavu, při úpalu postupně celé tělo pomocí zábalů. Lékař Milan Prokop dodává: „Pomůže také vana napuštěná chladnou vodou, podání analgetik a klid na lůžku.“ Ochlazovat je třeba vždy postupně a ne ledovou vodou!
Jak se bránit přehřátí organismu
- Mezi nejdůležitější opatření patří dostatečný pitný režim. Dodávejte tělu tekutiny častěji a po menších dávkách, je to vhodnější než jednou za dvě hodiny zhltnout půllitr vody nebo limonády.
- Když venku pálí slunce a panují vysoké teploty, zvažte plánované venkovní aktivity s ohledem na svůj zdravotní stav a vyvarujte se pobývání na slunci mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou paprsky nejintenzivnější.
- Noste volné, světlé a prodyšné oblečení, které nebrání odpařování potu, nepodceňujte pokrývku hlavy a omezte fyzickou zátěž.
- Ke správné termoregulační funkci organismu přispěje i výběr potravin. V horkých dnech jezte více ovoce a zeleniny, ideálně bohaté na vodu (melouny, okurky, citrusy), chladivý efekt mají také zakysané mléčné výrobky.
