Článek
Léto a krásné teplé počasí mají na mozek a psychické rozpoložení jenom dobrý vliv. Je to dokonce vědecky doložené: studie Michiganské univerzity už před lety ukázala, že lidé, kteří strávili venku během teplého slunného dne alespoň 30 minut, měli lepší náladu a byli méně ve stresu než obvykle.
Když však nastane takový hic, že se čísla teploměru nezastaví na třicítce, všechny pozitivní vlivy léta jsou pryč. A jestli už vám někdy bylo řečeno, že vám vedro leze na mozek, pak vězte, že přesně to se může doopravdy stát!
Méně krve v mozku: roste agresivita!
Ve chvíli, kdy se organismus potýká s nadměrným horkem, dochází k rozšíření podkožních cév. Organismus se začíná ochlazovat tím, že krev přenáší teplo na povrch těla, kde se aktivují potní žlázy.
Kvůli tomuto procesu se dostává méně krve do mozku a ten to moc dobře nezvládá. „Má to negativní vliv především na frontální lalok, tedy tu část, která kontroluje emoce a impulzivitu,“ popisuje známý neurolog Martin Jan Stránský z Polikliniky na Národní v Praze.
Organismus se dostává do značného nepohodlí: krev totiž částečně chybí i dalším orgánům včetně srdce. A právě proto se ve vedrech řada lidí potýká se špatným psychickým rozpoložením. Obecně jsou v tomto počasí lidé spíš pomalejší a unavení, zároveň jsou popudliví, podráždění, snadno se naštvou a častěji jednají impulzivně. A ti, kdo mají vznětlivou povahu normálně, mohou jednat i značně agresivně. Pozor tedy: běžná nedorozumění pak mohou přerůst v nepříjemné konflikty!
Odborníci z Manchesterské metropolitní univerzity dokonce našli spojení mezi vysokými venkovními teplotami a zvýšenou kriminalitou nebo pracovními stávkami.
Když se mozek opravdu zavaří…
Horké počasí s sebou nese i typická zdravotní rizika. Úžeh je přehřátí mozku v důsledku přímého slunečního záření, zatímco úpalem organismus reaguje na nadměrné teplo i bez působení slunce.
„V případě úžehu jsou dominujícími meningeální příznaky. To je bolest hlavy, závrať, nechutenství, zvracení, bolesti krční páteře. Dalšími příznaky je horečka, suchá a přehřátá kůže,“ uvádí praktický lékař Josef Volný z pražské Polikliniky Budějovická. „V nejzávažnějších případech může dojít k otoku mozku a ohrožení života. Někdy se příznaky objeví až po několika hodinách od vystavení slunečnímu záření, například i v noci po slunění.“
Prevence přehřátí mozku je přitom poměrně jednoduchá. „Abyste se úžehu vyhnuli, používejte pokrývky hlavy včetně širokých klobouků, které chrání nejen hlavu, ale i ramena,“ radí lékař.
Jak si chránit mozek ve vedru
Před některými negativními vlivy tropického vedra se ochránit můžete, před jinými ne. Každopádně je dobré počítat s tím, co hic s psychikou dokáže udělat. Snažte se dodržovat alespoň základní opatření: kromě nošení pokrývky hlavy důsledně myslete na pitný režim, který musí být navýšený alespoň o půl litru vody denně. Vhodné je i doplnění minerálů prostřednictvím iontových nápojů. A jestli nemusíte, nechoďte na slunce mezi pravým polednem a druhou hodinou odpoledne.
