Článek
Jak poznáte, že se do vás už nesnesitelně zakousl zub času?
Když se podíváte na holku v bokovkách s holými zády, tak první, co vás napadne, je, že jí nastydnou ledviny.
Na své děti útočíte průpovídkami typu: „Co by za to daly děti v Africe. Za nás jsme lítali pořád po venku a neseděli u počítače. Kdyby Lucka vyskočila z okna, tak vyskočíš taky? Dokud žiješ pod mojí střechou...“
Vyprávíte historky, které začínají slovy: „To bylo v osmdesátým devátým…“
O Výstavišti mluvíte jako o Fučíkárně.
Když se vám podaří nakoupit ve slevě, tak se tetelíte štěstím.
Víte, co by měl udělat Nečas i Putin.
S kamarádkou si vyprávíte, co se stalo Heluš z Ordinace v růžové zahradě 3 v 359. dílu.
Počítáte, kolik hodin byste spala, kdybyste šla večer do baru, a pak radši nikam nejdete.
Chodíte spát se slepicemi, pak se budíte brzy ráno a vyčítáte dětem, že se válí až do oběda.
Oblečení musí být hlavně pohodlné, ponožky teplé a bačkory s tílkem nesmí chybět.
Zůstat celý den v županu je pro vás blaho.
Doma se oslovujete mámo a táto a nemyslíte to z legrace.
Když přijde váš muž z práce, tak místo toho, abyste mu vlepila pusu, pošlete ho umýt si ruce. Občas k tomu přidáte přednášku o bacilech a žloutence typu B.
Rozčilujete se nad: poplatky v bance, hlasitou hudbou sousedů, rozházenými svršky svých dětí, psími bobky na trávníku, drobky na kuchyňské lince, nevyneseným košem, neuklizenou myčkou, a především tím, že vám nikdo s ničím nepomůže.
Stěžujete si na bolavá záda, únavu a rozmazaná písmenka v knize.
Pijete špenátové koktejly, přestože vám nechutnají.
Podstupujete detox, i když nejste alkoholička ani narkomanka.
Rozbrečíte se, když v rádiu hrajou Holubí dům.
Pamatujete si, když začínal Pavol Habera, a pouštíte si na plné pecky Reklamu na ticho.
Chlubíte se tím, že nepotřebujete internet.
Na plno věcí říkáte, že jste na ně moc stará.
Slast je zůstat celý den v posteli, ale sama.
Zjistíte, že ten starý pán, kterého pustila sednout v metru vaše dcera, je váš spolužák.
Přemýšlíte o tom, nechat si natáhnout kůži na obličeji, odříznout špeky na břiše, vyměnit zuby, nastřelit vlasy. Nebo jste to už udělala.
Pokud jste odpověděla alespoň pětkrát ano – neřešte to. Na stárnutí není všechno jen protivné! Třeba můžete ostatním radit a pronášet moudra jako „Člověk je jen tak starý, na kolik se cítí".
