Hlavní obsah

5 druhů zeleniny, které vypěstuje i začátečník

Foto: Alter-ego, Shutterstock.com

Láká vás pěstování zeleniny, ale naposledy jste drželi v rukou lopatku a květník jako děti, když jste pomáhali babičce? Zkuste to pozvolna a pěstujte nenáročnou zeleninu. Ukážeme vám, jak na to.

Článek

Jestli se s jarem probouzí i vaše zahradnické choutky, neváhejte a chopte se letos motyky. Pěstování zeleniny protahuje tělo a osvěžuje duši. Doteky půdy působí jako terapie, opálíte se a posílíte svaly. Pro začátek si vyberte skromnější zeleninu, která se obejde bez zkušené péče. Třeba rukolu (nebo roketu), špenát, mrkev, cibuli a červenou řepu.

Na záhonu záleží

I když budete pěstovat nenáročnou zeleninu, základem každého zahradnického úspěchu je příprava. Nejlepší je založit záhony na podzim, protože zemina se pěkně proleží, ale i na začátku jara je pořád dobrá doba.

Záhon by měl být tak široký, abyste z jeho krajů pohodlně dosáhli do středu a mohli bez potíží okopávat a plít. Délka záleží na vašich zahradnických ambicích a na možnostech vaší zahrady. Vytvořit můžete jeden dlouhý obdélníkový záhon nebo několik čtvercových.

Až se zbavíte drnů, zeminu zryjte, odstraňte hráběmi zbytky trávy nebo plevele, ideálně obohaťte kompostovanou zemí nebo substrátem ze zahradnictví. Na začátku jara už nehnojte. Navíc pět zmíněných plodin nesnese přímé hnojení, spíš byste jim uškodili, než pomohli.

Příprava na výsev

Až se půda pěkně vyhřeje, což může být už na začátku března, a práce se zeminou vás nebude studit do prstů, můžete se vydat k záhonům a zasít první zeleninu. Na počátku jara zasejte rukolu, špenát a mrkev. Cibuli si schovejte na konec března nebo začátek dubna. Červenou řepu přidejte ještě později, třeba až v polovině dubna nebo v květnu.

K výsevu se vám bude hodit menší motyčka a hrabičky, případně sázecí kolík – prostě jakékoli nářadí, s nímž vytvoříte do zeminy řádky. Nejdříve půdu načechrejte hráběmi a uhrabte, větší hroudy rozbijte, odstraňte plevel, jenž mohl od poslední úpravy záhonů vyrašit.

Potom vytvořte řádky, dělají se na šířku záhonu. Každá zelenina má jiný nárok na prostor. Jak vzdálené by řádky měly být (většinou 15 až 25 cm), jaký nechat rozestup mezi semínky (zpravidla 2 až 10 cm) nebo jak hluboko vysévat (obyčejně 1 až 2 cm), se dočtete vždy na balíčku semínek.

Začátečnická zelenina

Pro začátek zkuste pět nenáročných plodin. Třeba po první úspěšné sklizni přidáte další. Zeleninu můžete vysévat i v průběhu jara a léta.

Rukola

Jestli o některé zelenině platí, že roste jako plevel, je to rukola. Listová zelenina je tak nenáročná, že vám poroste stejně dobře jako třeba pampelišky, můžete ji vysít i do balkonového truhlíku.

Rukola – v zahradnictví většinou pořídíte i její příbuznou roketu – má drobná semínka. Opatrně je nasypte do řádků, jemně zahrňte a zalijte. Zvlášť na začátku pravidelně zalévejte, pokud je teplo a slunečno, tak každý den. Semínka nesmí vyschnout, což platí o všech plodinách. Podle počasí budete výborné šťavnaté listy sklízet za několik týdnů (za tři až čtyři). Listy jednoduše odštipujte.

Rukolu můžete vysévat po částech, abyste si zajistili postupnou sklizeň. Jen v létě mohou pod náporem slunce rostliny rychle vybíhat do květu, a potom nejsou listy už dobré. Občas zalijte, občas okopejte a zbavte plevele. O nic dalšího se starat nemusíte.

Foto: vaivirga, Shutterstock.com

Rukola i roketa mají v zeleninových salátech lahodnou, jemně oříškovou chuť. Na talíři ji zkuste zakápnout ořechovým olejem (dnes se dá celkem běžně koupit v obchodech s větším sortimentem dochucovacích ingrediencí) nebo do salátu přidat trošku ořechů, je jedno, jestli vlašských nebo jiných. Kombinace je chuťově naprosto vynikající!

Špenát

Také špenát roste rychle a téměř sám. Semínka má větší. Vkládejte je po jednom do řádků. Nechte mezi nimi 5 až 8 cm, aby rostliny měly prostor později vyrůst a zesílit. Hned po výsevu zalijte. Špenát můžete rovněž vysévat na etapy. Není náročný na živiny. Dařit se mu bude v polostínu a ocení vydatnou zálivku. Listy salátu vyrostou s ohledem na počasí za několik málo týdnů. Můžete je pouze odštipovat, dorostou nové. Špenát sklízejte do doby, než vykvete. Co nestihnete spotřebovat, můžete zamrazit.

I špenát vám bez problémů vzejde v truhlících se zahradním substrátem. Bude ale spíš na okrasu, museli byste jich mít víc, aby vám sklizeň stačila na jeden nebo dva obědy pro rodinu.

Mrkev

Šťavnatá karotka, kterou je nejlepší hned sníst, i pozdní mrkev, jež se dobře hodí k uskladnění, potřebují  kyprou a hlubokou půdu. Vhodné je vybrat slunečné místo. Mrkev vysévejte v březnu nebo v dubnu. Pozdější várku můžete vysít třeba ještě v květnu, do podzimní sklizně vám vyroste.

Semínka mrkve jsou drobná, nebojte se vysévat je hustě, mrkev budete muset stejně protrhat, až povyroste, abyste pro dozrání kořenů vytvořili dostatek místa. Až řádky se semínky přihrnete, mrkev zalijte. V suchém období dbejte zpočátku na pravidelnou zálivku, třeba každý den nebo obden, aby semínka nevyschla. Mrkev je potřeba čas od času okopat a zbavit záhon plevele. Aby vyrostla křehká a šťavnatá, pravidelně ji zalévejte, nejlépe navečer.

Foto: lantapix, Shutterstock.com

Mrkev hodně zalévejte, než vzejde. Když bude nať vysoká kolem 10 centimetrů, zálivku zásadně omezte

Cibule

Cibule je vděčná plodina. V zahradnictví narazíte na různé druhy, nejčastěji třeba na odrůdy Všetana nebo Štutgart. Pro výsadbu cibule budete potřebovat sázecí kolík. Do upraveného záhonu udělejte důlek, cibulku vsaďte (kořínky dolů) a zeminu přihrňte, aby byla špička cibulky zahrnutá. Jednotlivé cibulky sázejte přibližně 10 až 15 cm od sebe a do řádků vzdálených 20 cm. Cibuli můžete vysadit také do řádků mezi ostatní plodiny. S většinou zeleniny se dobře doplňuje a vzájemně si neškodí.

Vysázené cibulky nezalévejte přímo, ale mezi řádky, protože přílišná vlhkost rostlině škodí. Výhodné je také mulčování (položení vrstvy například posekané trávy mezi řádky). Mulč drží vlhkost a zároveň brání růstu plevele. Více se o cibuli starat nemusíte. Sklízet budete až v průběhu léta (většinou na sklonku prázdnin), až nať začne žloutnout a vadnout.

Červená řepa

Červenou řepu můžete vysévat třeba na místo po špenátu nebo rukole, pokud sklidíte a nemáte jinde prostor. Čas na výsev červené řepy je v dubnu nebo v květnu. Růst bude 80 až 120 dnů v závislosti na odrůdě. Semínka, jež pohodlně vezmete mezi prsty, pokládejte do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 25 cm. Mezi semínky nechte místo 10 cm. Po výsevu semínka zalijte. Až rostlinky povyrostou, můžete na zálivce ubrat, červená řepa není zase tolik náročná. Můžete ji v době růstu přihnojovat kompostem. Sklízet budete na začátku podzimu. Červená řepa se hodí i k uskladnění.

Foto: Annaev, Shutterstock.com

Červená řepa má krásně zbarvené listy, které mohou být ozdobou vašeho záhonku

Pustíte se letos do pěstování vlastní zeleniny?

ynezorPumanzeSaNyknalC