Hlavní obsah

Angiografie – vyšetření cév. Bolí to?

Foto: beerkoff, Shutterstock.com
30. 11. 2021

Angiografie dokáže zobrazit cévy ve vašem těle. Používá se k tomu rentgenové záření. Aby ale byly vyšetřované cévy vidět, je třeba do nich nejdříve vstříknout kontrastní látku.

Článek

Na angiografii vás lékař pošle ve chvíli, kdy má podezření na ischemickou chorobu dolních končetin, to znamená, že cévy jsou v některých místech pravděpodobně ucpané. Zjistit lze i zúžení tepen zásobujících ledviny a také zúžení krkavic čili krčních tepen. Při vyšetření je navíc možné, a to je důležité, rovnou provést angioplastiku čili roztažení cévy balonkem či zavést stentu čili výztuhu cévy.

Co se vyšetřuje při angiografii

Vyšetření podstupují pacienti s onemocněním cév. Lékař vám pravděpodobně již předtím udělal jiné vyšetření, které naznačilo, že vaše cévy nejsou v pořádku a jsou poškozeny kornatěním neboli aterosklerózou. Provádí se také, když je třeba zobrazit cévní zásobení nádoru před operací, která ho má odstranit. Chirurgovi tak pomůže rozhodovat se, jak nádor operovat.

Při angiografii se navíc předpokládá, že je možné rovnou provést zákrok, který zúžení na cévách odstraní pomocí roztažení nebo zavedením stentu.

Princip vyšetření cév

Vyšetření se provádí na specializovaném angiografickém pracovišti. Pracuje se s pomocí rentgenu a do vyšetřované oblasti se musí nejdříve vstříknout kontrastní látka, která absorbuje rentgenové záření. Proto jsou pak v rentgenovém obrazu vidět místa, kde můžou být cévy zúžené. Nad vyšetřovaným je pohyblivé rameno rentgenu a lékař tak může průběžně kontrolovat polohu nástrojů, které zavádí, a sledovat rentgenový obraz.

Foto: flywish, Shutterstock.com

Vyšetření cév probíhá při lokálním umrtvení

Jak vyšetření probíhá

Pacient bude ležet na vyšetřovacím lůžku, třísla je třeba vyholit. Místo se vydezinfikuje, lékař tříslo umrtvující injekcí znecitliví a nabodne stehenní tepnu speciální jehlou. Tou se pak zavede takzvaný zavaděč, což je měkký drátek. Pak se jehla odstraní a pod kontrolou rentgenu se pomocí zavaděče, do cévy zavede katétr čili měkká trubička z plastu. Pak se zavaděč odstraní a do katétru se vstříkne kontrastní látka.

Nad pacientem je pohyblivé rameno rentgenu, na jehož obrazovce lékař vidí průtok kontrastní látky tepnami a případná zúžená místa. Vše se ukládá do počítače, takže je možné se na vyšetření znova podívat. Trvá zhruba hodinu, případně i déle, pokud může lékař provést některý ze zmíněných léčebných zákroků.

Po vyšetření odstraní doktor katétr, otvor v tepně překryje obvazem a zatíží pytlíkem s pískem. Pak musíte 24 hodin v klidu ležet. Pytlík se ale sundává dříve, zhruba po 8–12 hodinách.

Pro koho není angiografie vhodná? 

Je třeba lékaři sdělit, zda jste na něco alergičtí, zejména na jód v kontrastní látce. Ta se navíc vylučuje ledvinami, takže pokud je máte oslabené, může pro vás být vyšetření zátěží. Proto je také třeba lékaře informovat o případném onemocnění ledvin.

Nejčastější problémem vyšetření je krvácení v místě vpichu, z kterého pak vznikne hematom neboli krevní výron čili modřina.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek