Hlavní obsah

A bude to bolet? Nejméně příjemná vyšetření u lékaře

Foto: Roman Zaiets, Shutterstock.com

Necítíte se dobře, ale zatím jste se nevydali k lékaři, protože se obáváte nepříjemného vyšetření? Pravda, ne každý lékařský zákrok je příjemný, ale má-li přinést úlevu a předejít závažnějším zdravotním komplikacím, je rozhodně menší zlo ho absolvovat.

Článek

Bylo by úžasné, kdyby lékař pouhým okem poznal, co vás trápí. Někdy napoví vyšetření krve nebo rentgen, jindy se ale potřebuje podívat hlouběji, aby dokázal potvrdit či vyloučit třeba i vážné nemoci. Pomáhají v tom různá moderní vyšetření, která sice bývají velmi efektivní, ale zároveň působí značné fyzické i psychické nepohodlí.

Stydíte se, děsíte se bolesti či nežádoucích následků? Je to naprosto přirozené. Ale myslete na to, že vaše obavy jsou možná jen strach z neznámého a zákrok nakonec nebude ani zdaleka tak hrozný, jak si představujete.

Nebojte se zeptat

Posílá vás lékař na vyšetření, kterého se bojíte? Nechte si vysvětlit, proč je to z jeho pohledu tak důležité, jaké jsou alternativy, případně i varianty nad rámec běžného zdravotního pojištění. I u zubaře přece můžete zákrok absolvovat s injekcí proti bolesti nebo v analgosedaci, kdy nepříjemné chvíle v podstatě prospíte.

Gastroskopie: jícen, žaludek, dvanáctník

Trápí vás potíže s trávením a bolesti břicha? Pomocí gastroskopu, což je dlouhá ohebná sonda, která se zavádí do těla ústy, se lékař podívá do jícnu, žaludku i dvanáctníku. Vyšetření je nepříjemné vlivem přirozeného dávicího reflexu, pomůže znecitlivující sprej, který se aplikuje do krku. Důležité je být nalačno, jinak hrozí vdechnutí obsahu žaludku a zvyšují se i další (velice vzácná) rizika: krvácení či perforace trávicího ústrojí. Lze tak včas odhalit různé polypy, žaludeční vředy, krvácivá ložiska a rakovinné nálezy. Někoho po vyšetření bolí žaludek či krk, to ale během pár hodin až dní odezní. Gastroskopii lze provádět i transnasálně, tedy nosem, kdy odpadá nepříjemné dávení.

Foto: Dmitry Kalinovsky, Shutterstock.com

I díky používaným znecitlivujícím látkám by se po vyšetření nemělo řídit a vykonávat složitější práci

Enteroklýza: tenké střevo

Endoskopická sonda nedosáhne všude, a tenké střevo se proto vyšetřuje tenkou hadičkou (zavádí se ústy či nosem), jíž se do střev vstříkne speciální zobrazovací látka a rentgenuje se oblast břicha. Snímkuje se několikrát, tělo je tak vystaveno vysoké dávce záření. I proto se toto vyšetření doporučuje, až když jiné metody nedostačují, a nedělá se v těhotenství.

Provádí se vleže, často je třeba různé polohování, a vždy nalačno, jinak hrozí úporné zvracení. Obvykle se aplikuje znecitlivující látka do krku, případně vám doporučí klystýr. Zobrazovací látka z vás pak vyjde stolicí, může to být dost intenzivní. Vyšetření pomůže najít odpověď třeba při diagnóze Crohnovy choroby.

Kolonoskopie: konečník a tlusté střevo

Původce problémů se dá odhalit i z opačné strany: konečníkem. Lékař může chtít nahlédnout jen do konečníku (anoskopie) krátkou trubicí zvanou anoskop. Delším ohebným kolonoskopem se dostane i dále do tlustého střeva. Před vyšetřením můžete dostat léky proti bolesti, případně ho absolvovat v anestezii.

Obavy z nehody nemějte, kolonoskopii předchází příprava (vhodná strava a pití vyprazdňovacího roztoku), aby se střevo přirozeně vyčistilo. Po vyšetření vás může krátkodobě trápit vyšší plynatost, to je normální. Zato v případě úniku stolice, krvácení nebo horečky ihned upozorněte lékaře. Kolonoskopie může vyvolávat stud nebo strach z bolesti, dokáže ale ochránit před vážnými potížemi, které by mohly i znatelně zkrátit život.

Foto: Kzenon, Shutterstock.com

Jakékoli vyšetření se dá vydržet, pokud ale snášíte špatně bolest a stres, konzultujte s lékařem možnost absolvovat ho v narkóze

Elektromyografie (EMG): nervy a svaly

Na EMG vás může poslat neurolog při podezření na syndrom karpálního tunelu nebo při vyhřeznutí plotének. Pomůže odhalit poškození přenosu nervového vzruchu. Při vyšetření pomocí elektrod jsou nervy stimulovány elektrickými impulsy, které ale nejsou nijak bolestivé. Ucítíte spíše mravenčení. V druhé části vyšetření se používají jehlové elektrody, které je třeba zabodnout do svalu. Bolest, případně míra krvácení a vznik modřin, se odvíjejí od individuálního prahu bolesti a citlivosti. Jehla je ale velice tenká, tenčí než například při odběru krve, i bolest by tedy měla být menší.

Vyšetření nahradí operaci

Některá nepopulární vyšetření mohou nejen pomoct určit diagnózu, ale také léčit. Během kolonoskopie či gastroskopie umějí lékaři odebírat vzorky, nebo dokonce hned odstranit různé výrůstky a polypy a léčit krvácející rány. Vyšetření tak dokáže předejít rozsáhlejšímu chirurgickému zákroku.

Hledáte si nemoci na internetu? Možná máte kyberchondrii!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek