Článek
Ne, opravdu vás tyhle zázračné prášky nevysekají z každé bolesti v krku, zvýšené teploty či nachlazení. Ano, dnešní doba je rychlá a náročná, zaměstnavatel tlačí na to, abyste dlouho nemarodili, jenže někdy špatně zvolená léčba může přinést spíš potíže než zbavit problémů. Stává se stále častěji, že jsou antibiotika předepisována na potíže, které ani zachránit nemohou. Proč? „Pacienti o ně žádají a nechají si je předepsat v domnění, že jim pomohou s každou nemocí, což je velký omyl!“ říká praktický lékař Jan Hlusička s tím, že někdy je ale předepíšou i sami lékaři jen tak naslepo.
Na které z nejčastějších nemocí tedy fungují a na které ne?
1. Na tyhle potíže je nechtějte!
Rýma, kašel, tedy nachlazení:Většinou potíže trvají týden až deset dní a antibiotika jakéhokoli charakteru jsou nevhodná a hlavně neúčinná. Potíže jsou totiž způsobeny virem, na něž antibiotika nepůsobí. Abyste nemoci rozpoznali přesně, přečtěte si článek Tohle jsou mýty o nachlazení a chřipce.
Časté používání antibiotik poškozuje imunitní systém – i ten dětskýFoto: thinkstock
Chřipka: Nemoc, která vás zasáhne rýmou, kašlem i únavou. Je velmi podobná nachlazení, ale výraznější, a navíc ještě doprovázena horečkou. Ve většině případů ani zde nejsou antibiotika potřeba, neboť jde opět o onemocnění způsobené virem (pokud se nepřidají komplikace v podobě bakteriální infekce). Proto jsou účinnější takzvaná virostatika.
2. Při těchto obtížích nechte rozhodnutí na lékaři!
Viróza:Bolest v krku vám nedovolí ani polknout a mandle máte rudé? Postihla vás viróza, na níž samotnou antibiotika nejsou potřeba. Bohužel je někdy ruku v ruce doprovázena i bakteriálními potížemi, proto se zde přistupuje k léčbě antibiotiky. Především proto, aby se zabránilo rozšíření bakterií z horních cest do dolních cest dýchacích. Rozhodnutí je však na lékaři, který musí udělat i potřebná vyšetření na zjištění přítomnosti bakterie.
Angína:Nesnesitelná bolest v krku je doprovázena vyšší horečkou, mandle nejsou jen rudé, ale hodně nateklé. Zde mají antibiotika svůj smysl a jsou jednoznačným pomocníkem: bakterie pronikají do celého těla a způsobují komplikace.
Zdraví je opravdu to, nad čím byste neměli mávat rukouFoto: thinkstock
Záněty dýchacích cest: Pokud už vykašláváte i zelené hleny a bolí vás hrudník, popřípadě máte i horečku, antibiotikům se nebraňte. Jestliže jsou vaše obtíže mírného charakteru, vystačíte si s běžnými prostředky na dané obtíže.
Zánět močových cest: Jestliže vás začně trápit bolest v podbřišku i nepříjemné pocity při močení, zbystřete. Nemusí jít hned o zánět, ale náběh na něj. Zkuste nejdříve pít speciální čaje, buďte v klidu a do tepla schovejte záda i břicho. Pokud se bolest zvýší, přidá i bolest beder, popřípadě červeně zbarvená moč či horečka, je čas na antibiotika. Záněty močových cest mají bakteriálního původce a mohly by vám pak postihnout i ledviny. Více o nich se dočtete v článku Stop zánětu.
Jak vidíte, určit, co způsobuje vaše potíže, není vždy jednoznačné a rozhodně ne jednoduché. Nejlepším řešením je proto svěřit se do rukou lékaře, který vám antibiotika předepíše opravdu jen v pravou chvíli a v nejnutnějším případě. Ony totiž sice umí pomoci, ale také velmi uškodit imunitnímu systému. „A jak známo, jakmile ten se jednou poruší, velmi obtížně se napravuje," upozorňuje MUDr. Tomáš Mezník.
Co možná nevíte:
- Každému předpisu antibiotik by mělo předcházet vyšetření na přítomnost bakterie.
- Pokud budete chtít antibiotika využívat často, jen kvůli tomu, abyste byli brzy fit v práci, může se vám také stát, že při větších potížích (bolestech, horečkách), kdy je budete skutečně potřebovat (zápal plic, angína,...), vám nezaberou, a tedy paradoxně budete častěji nemocní!
- Mnoho nejběžnějších nemocí lze řešit také přírodní medicínou, která je velmi šetrná k imunitnímu systému.
Co si o tom myslíte vy?
