Článek
Zvyk je železná košile, říká se. Ale také se říká, že kam nemůže čert, tam nasadí ženskou. No a co když se to zkombinuje? Vyhraje mužská neochota cokoli měnit, anebo zvítězí vůle ženy a pánové ze zajetých kolejí prostě vykročí stranou? Na to jsme se ptali v nové Aréně mužů!
Otázka tedy zní: Museli jste v rámci soužití s vaší partnerkou opustit nějaký svůj „staromládenecký“ zvyk? A jaký?
Tomáš Libert, 36 let, psycholog a objevitel: „V první řadě zvyk nemít trvalou partnerku. V průběhu času i zvyk střídat další partnerky. Také zvyk vždy mít věci ,na SVÉM místě'. Chodit do hospody, kdy se mi zachce. Nechávat klíče v zámku. Proválet víkend u knížek, kytary a televize. Umývat nádobí, až je to nezbytně třeba, a nechávat prkýnko defaultně nahoře.“
Pavel Dolejška (25 let), kouzelník: „Zajímavá otázka. Nechal jsem si ji několik dní proležet v hlavě a přemýšlel o soužítí s partnerkou. Musím však přiznat, že jsem měl tolerantní partnerku, protože se mi opravdu nevynořuje v paměti nic, čeho bych se musel vzdát kvůli našemu soužití. Takže ať už to byla návštěva hokejových nebo fotbalových utkání s přáteli, vždy to z její strany bylo plně respektováno. A taky to bude možná tím, že asi nepěstuji nějaké zvláštní ,staromládenecké' aktivity, které by mi partnerka musela vytýkat, aspoň si to tedy myslím :-).
Rád trávím čas společně, ale když je potřeba a ten jeden nemá náladu nebo chuť, tak je fajn být občas sám a udělat si svůj den/večer pro sebe se svými zvyky.“
Petr Vacek (20 let), PPC specialista: „Snažím se, a daří se mi to, být sám sebou, ať jsem po boku partnerky nebo sám. Ale je pravda, že přítomnost partnerky zmocňuje pocit býti ještě lepším člověkem, takže je tu pár věcí, kterým se snažím předejít. Například se snažím proměnit na Mr. Proppera, když vím dopředu, že přijede. Ne, že bych měl jinak neuklizeno, to ne, ale zkrátka to všechno nezáří tak, jak by mohlo, a neleží tam, kde by mělo. Také vstávám dříve, abych došel nakoupit čerstvé ovoce a připravit snídani. Jinak bych si ten spánek poněkud prodloužil :)). Jak nad tím tak přemýšlím, co se týká opravdových staromládeneckých zvyků, tak je asi vzhledem k mému věku nemám.“
Zbyněk Janíček (31 let), moderátor:„Vlastně na žádnou zásadní změnu nedošlo. Je ale pravda, že – a doufám, že nejsem jedinej chlap – jsem si musel zvykat, že ponožky nejsou uklizené, když je u televize sundám a nechám u gauče bezvládně ležet... Nevím, jestli se dá také nezvyk zařadit mezi ,staromládenecké' zvyky, ale musel jsem si zvykat na takové ty velké nákupy. Byl jsem zvyklý naházet to nejnutnější, nejlépe za běhu, do košíku a do pár minut utéct z obchoďáku. Stát u každého regálu, koukat na informace, datum spotřeby, značku…uuuuufffff…moje smrt, ale světe div se, dá se to naučit!“
A jak jste to měli vy?
