Balkon k nakousnutí: Co si na něm můžete vypěstovat k snědku?

Nemáte takzvaně zelené prsty, prostě zkušenosti s pěstováním žádné? Nevadí, pro začátečníky jsou vhodné bylinky, pažitka, petržel kadeřavá či listové saláty. A co ještě?

Mezi nejoblíbenější zeleninu patří rajčata, pak papriky (i ty pálivé), ale zkusit můžete i ředkvičky, hrášek, fazolky, mrkve, kedlubny či tykvovité rostliny. Zapomenout nesmíme ani na stále plodící či měsíční jahody. Majitelé větších balkonů se možná pustí i do ovocných keřů či stromků (angrešt, maliník, ostružiník, kanadská borůvka, jabloň…), byť pěstování ovoce na balkoně se považuje za „vyšší dívčí“. V poslední době jsou oblíbené také rostliny s jedlými květy (brutnák, měsíček, maceška, lichořeřišnice).

Orientace balkonu na světovou stranu určuje, co tu lze pěstovat. „Nejproblematičtější je severní, zastíněný balkon. Bez dostatečné doby oslunění rostliny skomírají. Na severní straně ale zvládnete mátu, meduňku, petrželku nebo pažitku. Rajčata bych nedoporučila, nicméně lidé mi často říkají, že i na severním balkonu sklízejí třeba jahody. Sice málo a ne tak sladké, ale sklízejí,“ nabízí zkušenost Anita Blahušová, zahradnice a lektorka společensky prospěšného podniku Kokoza.

Jižní orientace je vhodná zejména pro teplomilnou zeleninu typu lilek, paprika, rajčata a pro středomořské bylinky.

Obecně se řada bylinek a zeleniny dává ven ve druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky. Ale některé rostliny můžete vysévat do truhlíku a umístit na balkon už v dubnu (hrášek, pnoucí fazole, ředkvičky, saláty, mrkev, petržel…), což platí i pro sazeničky určitých bylinek (máta, meduňka, dobromysl, tymián, saturejka, levandule).

Prostor v nádobě je omezený, další úskalí tkví v dostatečné zálivce a v dodávání živin. „Například středomořským bylinkám dopřejte zeminu smíchanou s pískem, abyste ji odlehčili. Zeleninu můžete pěstovat v univerzálním substrátu, běžně je k dostání v zahradnictvích. Často bývá obohacen o startovací dávku hnojiv,“ radí Anita Blahušová.

Pozor na pravidelnou zálivku; v sezoně zalévejte jednou, někdy i dvakrát denně, ráno, případně i večer. Nikdy v denní dobu, kdy paří na květináče plné slunce.

Ohledně chorob a škůdců jsou „balkonoví zahradníci“ ve výhodě. „Obávaní plzáci úrodu neponičí, v nádobách – pokud si je už na některé rostlině přinesete – se dají snadno sesbírat. Napadne-li rostlinu jiný škůdce nebo choroba, dejte ji stranou od ostatních do izolace,“ uvádí Anita Blahušová. Ostatně v mini množství se škůdci dají ručně odstranit a chorobou napadené části rostlin otrhat.

Máte málo místa, a chcete pěstovat víc než jeden druh? Sesazování různých druhů rostlin na jeden záhon nebo do jedné nádoby je oblíbené.

Zkuste osvědčené dvojice: bazalka a rajčata nebo máta a rajčata, jahodník a cibule (případně pažitka). Nebo k bylinkám či zelenině přidejte rostliny, které pomáhají odpuzovat škůdce, jsou krásné na pohled a mají jedlé květy, třeba lichořeřišnici či měsíček.

Pokud si na osázení nádob sami netroufáte, přihlaste se na kurz nebo workshop. Dnes je hodně trendy komunitní (městské) zahradničení, takže svoje místo na pěstování si může najít i ten, kdo nemá ani balkon.

Co se vám povedlo vypěstovat?