Hlavní obsah

Bydlení budoucnosti. Podívejte se!

Foto: Velux

Dům má dvakrát víc prosklené plochy než běžné úsporné stavby

Dům pro život – tak se jmenuje stavba v dánském městě Aarhusu. Jejím cílem je „testovat na lidech“, jak se jim bude bydlet v superúsporných domech, o kterých odborníci mluví jako o bydlení budoucnosti. Na jeden rok do domu nastěhovali rodinu Simonsenových, aby prověřila jeho funkčnost. Jak test dopadl?

Článek

O nízkoenergetických a energeticky pasivních domech se hodně mluví a jsou vychvalovány, ale při volbě vlastního bydlení se pro ně rozhodne jen málokdo. Minimální plocha oken, která ustupují dobře zatepleným střechám, nemožnost otevírat okna, aby nedošlo k velkým tepelným ztrátám - to jsou jen některé důvody, proč lidé raději sáhnou po bydlení normálním domě. Ale zde je příklad, že bydlet v nízkoenergetickém domě může být opravdu pohodlné.

Dům pro život vznikl v rámci projektu Velux Model Home 2020 a navrhl ho ateliér Aart Architects. Od těch klasických nízkoenergetických se ale liší. Má sice velikost obvyklého domu v Dánsku a jeho podlahová plocha je 190 metrů čtverečních (má jeden a půl patra), ale prosklených ploch je tu více, než bývá obvyklé, a otevřít si okna není také problém. Dům má prakticky ideální tvar i orientaci vůči světovým stranám a zasazení do terénu, které mu pomáhají šetřit energii.

Okna vedou až do nebe

Zatímco u podobných úsporných staveb odpovídá velikost oken dvaceti procentům podlahové plochy, zde je to čtyřicet procent. V domě je tak maximálně světla, nemusí se tu navečer moc svítit a šetří se peníze za energii. Všechny místnosti mají okna orientovaná minimálně na dvě světové strany, aby mohly aktivně využívat veškerý potenciál slunce a sluneční paprsky ohřívaly místnosti co nejvíce zadarmo. Okna mají samozřejmě ty nejlepší izolační vlastnosti.

Foto: Velux

Propojení obývacího pokoje se zahradou

Zřejmě každého napadne, co tady asi dělali majitelé v létě, když teploty šplhaly ke třicítkám. Dům se rozhodně neproměnil ve skleník, kde se nedalo žít ani dýchat. Stavba je totiž vybavená automatickým řízením stínění a větrání, napojeným na domovní meteorologickou stanici. Jakmile teploty začaly v domě moc stoupat, okamžitě se stáhly žaluzie a uvnitř tak zůstalo optimální prostředí.

Důležitou částí domu jsou i jeho vlastní zdroje energie. Tu získával z fotovoltaických článků, solárních kolektorů a tepelného čerpadla. Přitom výpočty byly nastaveny tak, že se z těchto zdrojů podaří vyrobit ještě zhruba o deset procent více energie, než jí bude třeba na samotný provoz stavby.

Přibližně polovina tepla se získala zcela zadarmo ze slunce, které procházelo dovnitř velkými okny. Pouze v zimě se využívalo větrání s takzvanou rekuperací. Jde o řízený způsob větrání, při kterém se neotevírají okna, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla, ale větrá se prostřednictvím řízeného systému a „použitý“ vzduch, který se odvádí ven, v rekuperační jednotce předá své teplo tomu „čerstvému“.

Zvenku je dům obložen přírodní břidlicí, z tohoto materiálu je i střecha. Uvnitř zvolili architekti obklady a podlahy ze dřeva, které působí teple a příjemně.

Foto: Velux

Systém fungování technického zázemí

Jak se tu žije?

Do tohoto krásného a zároveň velmi úsporného domu se vloni v létě nastěhovala čtyřčlenná rodina Simonsenových, aby ověřila, zda všechno funguje a jestli propočty projektantů odpovídají realitě.

Odborníci během této doby monitorovali funkce domu a vše dolaďovali, aby se tady žilo skutečně pohodově.

A zřejmě se tu žilo opravdu pohodově, i když neplánovaně došlo k narušení veškerých propočtů. Simonsenovým se totiž během pobytu v domě narodil třetí potomek a malá holčička zcela zamíchala s předpokládanou spotřebou energie. Plánovaný skoro desetiprocentní přebytek se tak nekonal.

Přednastavená teplota v interiéru se totiž z původních dvaceti stupňů zvyšovala o tři stupně a topilo se i v noci, aby maminka s miminkem měly teplo při nočním kojení. Oproti původnímu plánu Simonsenovi také více používají sušičku, což zvyšuje spotřebu elektřiny, a v zimě občas využívali přirozené větrání. Navíc zastiňují některá okna žaluziemi, aby kolemjdoucí nenahlíželi dovnitř, a tím přicházejí o teplo slunečních paprsků. Výsledek testu tak potvrdil, že i když odborníci dobře míní, život sám situaci mění.

Přesto je rodina s domem velmi spokojená. „Na začátku jsem si myslel, že návrat do našeho starého domu nebude žádný problém,“ popisuje své pocity otec rodiny Sverre Simonsen. „Teď se ale domnívám, že to bude těžší, než si dokážeme představit. I když se těšíme zpátky na naše skvělé sousedy, bude se nám stýskat po světle, o výhledu ani nemluvě.“ Proto se rozhodli, že si do svého původního domova nechají nainstalovat několik střešních oken a vpustí tak do svého života víc světla natrvalo.

Tímto „pokusem“ ovšem projekt Velux Model Home 2020 nekončí. V jeho rámci zatím fungují dvě stavby a v následujících deseti letech přibudou další čtyři, a to na různých místech Evropy.

ynezorPumanzeSaNyknalC