Článek
„Ptáky přikrmujeme kvůli sobě, abychom je k nám do zahrady přilákali a mohli je pozorovat,“ říká Filip Tuháček a reaguje tak na otázku, jaký panuje ohledně přikrmování ptáků největší mýtus. Lidé se mýlí, že by ptáci bez jejich pomoci zimu nepřežili. Přikrmování jim jen usnadňuje shánění potravy a nejvhodnější je v tuhé zimě. Není tedy dobré plést si přikrmování s překrmováním, které naopak škodí.
Pro každého něco
Nejlepší je podle Filipa Tuháčka plnit krmítka potravou, která je pro ptáky přirozená, tedy semeny slunečnice, ať už loupanými či nikoli, obilovinami: pšenicí, ovsem a prosem, nebo sušeným i čerstvým ovocem a nesolenými ořechy. Univerzální krmení, které by uspokojilo všechny druhy ptáků neexistuje. Pokud chceme přikrmovat a těšit se z co největšího množství druhů u krmítka, měli bychom zajistit co nejpestřejší nabídku krmení. „Sýkory přiletí na zavěšené tukové koule nebo semena slunečnice. Na ořechy nebo lůj nalákáme třeba strakapoudy, nabídnout můžeme i směsi semen pro semenožravé ptáky, jako jsou zvonci, čížci nebo pěnkavy,“ radí Filip Tuháček a dodává: „Oblíbeným krmivem je i sušený hmyz, který ocení šoupálci či brhlíci, červenky zase potěšíme podrcenými ovesnými vločkami.“
Pečivo ne!
Svá specifika má také krmení vodních ptáků. V žádném případě nenabízíme pečivo, které jim sice může chutnat, ale neobsahuje důležité vitamíny, minerály nebo živiny, vhodné nejsou ani žádné sladké, slané, kořeněné, uzené nebo jinak ochucené potraviny. Ornitolog doporučuje nabízet vodním ptákům například mraženou zeleninu nebo odřezky či slupky zeleniny, obiloviny, brambory.
Nabídka v krmítku by měla být pestrá, tak přiláká co nejvíce strávníkůFoto: iMarzi, Shutterstock.com
Zahrada jako krmítko
Pokud máte zahradu, můžete ji uzpůsobit tak, aby poskytovala ptákům potravu přirozeně, sama o sobě. „Stehlíky přilákáte na odkvetlé slunečnice, bodláky nebo štětky, z nichž si rádi vyberou semínka,“ radí ornitolog a dodává: „Nebo nesklízejte všechno ovoce, ponechejte něco na stromě, ptáci si v zimě plody najdou. Vysaďte bobulonosné keře, či nechte ptákům na keřích šípky.“ Když budete mít na zahradě hmyz, můžete se dočkat střízlíků nebo šoupálků, kteří ho hledají ve škvírách kůry stromů.
Opatrně na lojové koule
Nebezpečí skrývají možná překvapivě lojové koule, které často číhají z regálů. Pokud pomineme, že levné obsahují palmový olej, jehož výroba má katastrofální dopady na přírodu hlavně v tropech, jak upozorňuje odborník, tak je dobré si uvědomit, že samotná síťka je také velkou hrozbou, a to nejen pro opeřence: „Do plastové síťky se mohou ptákům zamotat nohy, a pokud spadne, pozřít ji mohou třeba ježci nebo psi,“ znějí slova Filipa Tuháčka. Koule je tedy dobré z obalu vyndat. Ublížit může i nevhodné umístěním krmítka. To by mělo být na přehledném místě, aby ptáky nemohla ulovit kočka. A pokud máte krmítko blízko prosklené plochy, je potřeba plochy zabezpečit, aby do nich ptáci nenarazili – mohli by se zranit nebo uhynout, zní další upozornění.
Zákeřné nemoci
Důležité je nepodcenit ani choroby ptáků. „Zejména trichomonóza - parazitální infekce trávicího traktu - se přenáší na krmítku. Napadá zvonky zelené, ale i jiné pěnkavovité ptáky, a končí úhynem,“ vysvětluje Filip Tuháček. Když se u krmítka objeví načepýření, nebojácní ptáčci mající kolem zobáku mokré peří a zbytky potravy, okamžitě by se mělo přikrmování přerušit, krmení vyhodit, krmítka vyčistit a vydezinfikovat a počkat alespoň 14 dní. „V takovém případě informujte sousedy, aby přikrmování rovněž přerušili. Je totiž potřeba, aby se ptáci nepotkávali na krmítku, kde by si nákazu mohli dál předávat.“
